Poděkování za podzimní Morávku
Karel Bešorna
Vážený pane Vacku, drahý mistře,
Opět Vám z celého srdce děkuji za podzimní duchovní seminář na Morávce a za Vaše drahocenné vedení. Tentokrát mne zastihla nejlepší a nejvyšší možná karma, kterou člověk v tomto a ve všech světech může potkat, a sice, seděl jsem celý týden přímo před Vámi.
Jako vždy, když nás poctíte svou drahocennou přítomností, se nejprve strhla očista mé neklidné mysli, aby poté následoval hluboký klid. V tomto klidu jsem si opět uvědomoval, že vše je ve skutečnosti naopak, že vše je ve mne a já jsem ve všem. Ve Vaší přítomnosti je toto Vše naprosto přirozené. Stačí jen krátký pohled a je To.
Ve svém životě jsem nepotkal nikoho, v jehož přítomnosti by světlo vědomí, bytí a moudrosti zářilo takovou obrovskou silou. Neustále si kladu otázku, co budu dělat, až tu jednou s námi se svým fyzickým tělem nebudete. Modlím se, aby se má mysl očistila a mé vnitřní spojení s Vámi zesílilo natolik, aby, jak říkají buddhisté, pokud jde o mistra, již vzdálenost nehrála žádnou roli.
Na druhou stranu jsem velmi zarmoucen, když vidím některé z našich nejbližších přátel, kteří ve Vaší přítomnosti dosáhli velmi hlubokých stavu poznání, tápat v pochybách o Vás a dokonce o duchovní nauce obecně. Je to pro mne velmi poučné. Jak snadno na základě nějakého citu či nesprávného názoru dokážeme opustit logiku věci, svou vnitřní božskou intuici a dlouholetou duchovní zkušenost, abychom nakonec sešli ze stezky poznání...
Ještě jednou z celého srdce děkuji za Vše, za nauku, Vaši trpělivost a obrovskou duchovní pomoc.
S pozdravem, Váš,
Karel Bešorna, Neckarsulm, 05.10.1015