K další SMS, 17.11.13
Jiří Vacek
Milý pane Vacku,
mám vás rád. Děkuji, že jsem vás potkal. Nevyužil jsem však plně možnosti daru a milosti pobývat co nejblíže vás i když se to nabízelo. Vnitřní překážky mi to nedovolily. Děkuji za všechna vaše připomenutí, výzvy, pohledy i doteky. Všechny jsem je intenzivně vnímal a vnímám. Je nás mnoho a mnoho, kterým jste pomohl a pomáháte. Ať vám Bůh pomůže v utrpení, modlíme se společně.
Jirka Černý
V utrpení si nelibuji. Pokud jsou za nimi vidět dobré výsledky hledajících, není čeho litovat. Tam kde pomoc, za kterou se utrpením platí, přichází nazmar, je to horší. Nemá to smysl, ale na druhé straně není nikdy předem zjevné, kdo pomoc využije a kdo nikoliv.
Každý, kdo takovou pomoc přijímá, přijímá s ní i zodpovědnost za její správné využití. Kdo ji nerozhojňuje, ten ji bere nehodně. Pak podle platné duchovní zákonitosti je mu vzata a znovu ji získat trvá dlouho a je velmi pracné, pokud se vůbec podaří. Taková poučení by měl každý znát a také se jimi ve svém vlastním zájmu řídit.
Myslet si, že si na stezce mohu dovolit, co chci, je velká nevědomost a pýcha a ty duchovní zákony nepromíjejí. Nepromíjejí je ani řády zevních škol a tím méně se promíjí ve škole duchovní.
Pokud je toto utrpení výsledkem nějaké černé magie a to je každé vysílání a pěstování zlých citů, pak ti, kteří tak činí, by měli vědět, že se tyto síly vrátí k nim zpět a zničí je.
Pamatuji se, jak někdy jeden hledající asi v šedesátých letech podnikl zlý magický obřad, aby ublížil jednomu mistrovi. Výsledkem bylo, že za krátkou dobu přišel o ruku. Další zešílel. Ať si proto dá každý dobrý pozor a uvědomí si, co jej za zlé city a myšlenky čeká.
Zákon příčiny a následku nezná výjimky ani milost neuděluje. Každý má přesně, co sám zapříčinil. Je nesmírně udivující, že hledající se nechovají tak, aby si nevytvářeli utrpení. Jak je možné takové chování, když musí vědět, co je za ně čeká, je skutečně záhada.