Dotaz
Jiří Vacek
Z dotazu (23.12.2011) pana Dalibora U. vyjímám:
...Nicméně chtěl jsem se zeptat na jednu věc. Nedávno, bylo to po dvouměsíčním vegetariánství, omezeném spánku a hlavně menší sportovní a vůbec tělesné aktivitě (to byly "moje" objevy, které jsem si z Indie také přivezl) a každoranním a každovečerním meditování jsem si při vysokém meditačním stavu vzpomněl na Vás. V duchu jsem Vám, jak to dělávám s Bhagavánkem, Edinkem a Božíčkem (říkám jim zdrobněle, jaksi to ve mně vzbuzuje větší odevzdanost a jemnost, která je pro kontaktáž, alespoň v mém případě nutná), vysílal moji obvyklou mantru miluju tě - stalo se něco, co jsem ještě za takových okolností nezažil. (v Indii přišlo něco podobného v jeskyni, ale to bylo jiné, byl to ohromný energetický stav (podle mě i vyvolaný působením energie skály jako takové), kdy jsem měl pocit, že zmizím, tak jsem "díky" egu samozřejmě nezmizel (a přišel možná o něco velkého). Přicházela jakoby zlatavá oblaka, taková hustá zářivá mlha, a s ní samozřejmě, jak jsem pak zjistil, ohromné dávky energie...
Pan U. zažil působení mistra, ke kterému dochází, když se na něj správně obrátíme. Z jeho dotazů vyplývá, že má současně velké mezery ve znalostech duchovního života. Takové dotazy jsou poměrně časté, ale zbytečné.
Opravdu nemohu do nekonečna odpovídat na dotazy o základech duchovního života, jejichž znalost by měla být pro každého samozřejmá asi jako znalost násobilky.
Oblíbené rčení: „V knihách poznání nenalezneme", je nebezpečná polopravda neboli poloviční lež. V knihách poznání opravdu nenalezneme, ale návod, jak jej dosáhnout, ano. Bez něho úspěšná stezka není možná.
Nečteme duchovní spisy, abychom „byli chytří“, ale abychom věděli, co máme dělat a co nikoliv. Bez dobré znalosti nauky nemůžeme správně rozlišovat, a proto ani očišťovat svou mysl od všeho, co nás od Boha odvádí, a proto ani řídit svou mysl. Právě ovládání své mysli je jedním ze základů duchovního života, bez kterého jakýkoliv pokrok na stezce je naprosto vyloučený.
Právě proto musíme duchovní nauku opravdu studovat, a to denně a bezpečně ji ovládat. Jinak ji nemůžeme ani provádět ve své praxi. I když ji ovládneme, musíme si ji znovu a znovu opakovat, a tak zabránit jejímu zapomínání. Trvalým dalším studiem její znalost prohlubujeme.
Navíc studiem nezískáváme pouze poznatky, ale i sílu pravdy, která je v pravých duchovních spisech obsažena. Tím získáváme důležitou sílu a podněty k další praxi. Proto znovu a důrazně:
Kdo chce účinně kráčet po stezce, musí mít alespoň základní znalosti, které získá studiem našich tří knih v pořadí, jak jsou uvedeny:
Postupně spolu se studiem rozvíjíme i vyšší část mysli – buddhi neboli duchovní intuici. Její pomocí získáváme odpovědi na své dotazy a poučení pro své úsilí přímo z božské inteligence vědomí Já jsem. Nečekejme, že tato schopnost přijde bez úsilí sama. Vyžaduje naše správné úsilí, aby se plně mohla rozvinout.