Dopis od hledajícího
Pavel Kubeš
Vážený pan Vacku,
Srdečně Vás i vaší rodinu zdravím. Děkuji Vám tímto za vaši osobní pomoc v mém duchovním snažení na Morávce, ale i celkově. Děkuji i Bohu za prostředky umožňující účast na seminářích s vámi i s těmi, kteří dokáží vést meditace. Páteční vnitřní pránájáma v předposlední den – vedena Hynkem opravdu očišťovala. Uvědomoval jsem si i přítomnou blaženost, radost, že Síla vědomí opravdu působí. Objevovaly se ve vědomí dávno zapomenuté věci a ve vědomí se rozpouštěly. Díky za to.
Neustále nás jak osobně na seminářich, tak i ve všech vašich knihách nabádáte, jak je nutné čistit mysl a jak je to důležité. A přesto se to stále opomíjí. Když jsem se na Morávce dozvěděl, že se někdo z vašeho blízkého okolí o vás vyjadřuje dost neuctivě, docela mne zamrazilo. Nechce se mi věřit, že by proti vám mohl někdo mít z našeho společenství nějaké výhrady. Ty mohou mít jen tzv. zevní lidé, kteří nic moc nechápou, o co vlastně v životě jde.
Pane Vacek, díky vám vznikla opravdová duchovní škola s jasnou naukou i praxí, která vede k vysvobození z této hmotné (bídné) úrovně. Pokládáte za nás svůj život, maximálně se nám věnujete ve všech směrech, abychom dosáhli toho, co vy a ještě má proti vám někdo nějaké výhrady? Co víc kdo pro nás může ještě udělat?! A když už pro nic jiného, tak by měl mít dotyčný alespoň úctu k vašemu požehnanému věku. Ale ja je zřejmé, někomu chybí i obyčejná lidská slušnost. Chci, abyste věděl, pane Vacek, že budu při vás vždycky stát. Vy jste totiž tak prosáklý boží dobrotou a laskavostí – Láskou, že to je až neuvěřitelné. Totéž vnímám i z Hynka, že by to měl od vás?
Těším se na sobotní veřejnou meditaci ve Stodůlkách, na Věčnou Tichost Bytí z vás vanoucí. Už když jedu metrem ze zastávky Hůrka, tato Tichost se začíná projevovat a sílit. Tutéž Tichost věčného Bytí vnímám, když přijíždíme do Olomouce, zvláště ze směru od Brna. Právě v této části města bydlí a medituje Hynek, od něhož jsem se toto „vnímání – pociťování“ Ticha – Bytí naučil.
Pane Vacek, chci se dotknout ještě jedné vaší přirozenosti – božské trpělivosti. Stále nám vysvětlujete, jak je důležité střeži a čistit mysl a k čemu to vede, když se to zanedbává. A přesto se to stále opomíjí, jak je zřejmé z toho, že se o vás někdo dokáže neuctivě vyjadřovat. Není právě toto důkazem neovládané mysli? Že jde ovládat mysl vidím nejen na vás, aleš i na Hynkovi. Sám na sobě vidím jaké obrovské úsilí a celodenní snahy je k tomu potřeba – to zdůrazňují všichni opravdoví mistři. Takže vám děkuji za to, že to takto dobře chápu a snažím se o to a to i s vaší osobní pomocí. Děkuji.
V hluboké úctě a lásce Pavel Kubeš, Olomouc, 9.10.2012
P.S. (Dopisuji ve vlaku) Já se držím Hynka nejen pro to, že jste mi to osobně poradil, ale také pro to, že na Hynkovi „vidím“, ve vztahu k vám, jak se máme opravdu chovat k Mistrovi, jeho pomoc využíváme. V tom není jen slušnost, ale i vděčnost za obrženou duchovní pomoc. Děkuji Bohu, že nejsem „slepý“ a že mne Hynek dokáže usměrnit, i když jsem mu svým neuváženým chováním a nedomyšleným jednáním často ublížil, a že do mne „drcnete“ i Vy, když na mně vidíte nějakou nepřístojnost.