Dopis Mistrovi
hledající
Děkuji Vám z celého srdce za vše, co pro nás hledající činíte, ať si to jsme nebo nejsme schopni uvědomit. Kdykoliv na Vás pomyslím, cítím obrovský příliv pomoci - Vy, Mistr, zůstáváte stále v mém srdci. V posledních dnech zažívám plnost všeho, prostor je doslova "těhotný" možnostmi, možnostmi "projevu, vibruje radostí a přetéká láskou. Zalévají mne vlny vděčnosti a inspirace. Snad je inspirací i to, že najednou není nic a nikdo na co, nebo koho bych se měla vymlouvat a spoléhat, kromě Milosti. Je čas být silná, a začít "splácet". Dostala jsem a dostávám toho tolik, jsem neustále obdarovávaná. Cítím, jak obrovskou pomoc od Vás mám. Mrzí mě, jak velké utrpení provází Váš život, zvlášť nyní, když je Vaše tělo ještě oslabené stářím. Jak nesnadné je být učitelem popisujete mj. v sešitě pojednávajícím o semináři přátel Jiřího Vacka na Morávce v září a říjnu 2015. Píšete:
"Podobné zástupné utrpení provází všechny, kteří "nestaví světlo pod kbelík". Pokleslé energie těch, které vedou, působí na jejich tělo. Skutečná pomoc druhým na cestě nespočívá v ničem jiném než v částečném nebo úplném převzetí jejich břemen na sebe". Přestože je to tak vysilující a omezující, nevzdal jste to. Nezlomil jste nade mnou hůl. Drahý Mistře, moc Vám děkuji. Napadá mě jeden způsob, jak alespoň za sebe trošku ulevit. Zvýšit úsilí na cestě a převzít zodpovědnost za svůj život, opravdu dát Boha na první místo.
Myslím na Vás s láskou a přeji Vám brzkou úlevu. Zároveň velice děkuji všem, kteří jsou Vám na blízku a pomáhají, moc děkuji Vaší paní a přeji všem hodně sil. Ještě se chci s Vámi podělit o zkušenost z každodenních, tedy spíše každonočních skypových meditací. Je to dar, který dostáváme, obrovská pomoc, vzpruha na cestě a projev fungujícího společenství lidí, jejichž úsilí je motivováno soucitem a láskou.
M. K.