Jiří Vacek - duchovní učitel

hledající

Vážený pane Vacku, milovaný Mistře,

každý den, kromě jiných, listuji a čtu v knize Sogjala Rinpočheho Záblesky vědomí (Rozjímání o žití a umírání pro každý den), zvlášť hned po ránu, po probuzení, mě to "naladí". Chci se s Vámi podělit o jeden text a tím Vám také poděkovat, že "jste", že jsem měla a mám takové štěstí, takovou milost Vás potkat/potkávat.

"V mé tradici ctíme mistry za to, že jsou ještě laskavější než sami buddhové. Ačkoliv soucit a síla buddhů jsou neustále přítomné, naše zatemnění nám zabraňuje setkat se s nimi tváří v tvář. Jsou zde před námi, žijí, dýchají, mluví a jednají, aby nám všemi možnými způsoby ukázali stezku buddhů - stezku k osvobození. Pro mě byli mí mistři vždy vtělením živoucí pravdy, nepopiratelnými důkazy, že osvícení je možné v těle, v tomto životě, v tomto světě a dokonce zde a teď, a byli největší inspirací v mém cvičení, v práci, v životě a na cestě k osvobození. Mí mistři jsou pro mě ztělesněním mého posvátného závazku, že budu v mysli udržovat osvícení na prvém místě, dokud jej skutečně nedosáhnu. Vím toho dost, aby mi bylo jasné, že teprve až dospěji k osvícení, dostane se mi celkového pochopení pravé totožnosti mých mistrů a jejich nekonečné štědrosti, lásky a moudrosti."

Drahý Mistře, děkuji Vám.

S láskou M. K.