Dopis duben 2020
hledající
Praha 15. 4. 2020
Nejdražší pane Vacku,
chtěla bych Vám popsat, co poslední dobou více zažívám.
Když se hodně „utiším“ tak, že se má pozornost ustálí jako by v jednom bodě, oddělí se od nádechu a výdechu a je „uchopitelná“, vše se projasní a zklidní. Přitom je vše živější. Pozoruji vystoupení pozornosti. Zesílím v ní bdělost. Pak mohu obrátit pozornost na sebe. Vím, že jsem to já.
Pak dále udržuji klid a oddělenost od dechu. Soustředím se „v sobě“, hlídám bdělost a tichou mysl, kterou opakovaně „vracím k sobě“, když odbíhá. Když cítím napětí v těle, snažím se lehčeji dýchat, vyvolávám v sobě radost, vděčnost, něhu, touhu po poznání sebe, po návratu domů, po svobodě apod. Zjemňuji bdělost a dávám si pozor, aby přitom nezeslabovala.
Po nějakém čase se tento stav jakoby ustálí. Aby zůstal živý, vybízí otevírat se mu a nořit se hlouběji, jít pozorností dál. S pocitem posvátnosti, vzácnosti, se otevírám Bohu, vědomí mistra. Vnímám jako by jasné a čisté prostory, hlubiny, do nichž se nořím. Snažím se zde opět obracet pozornost na sebe, uvědomovat si sebe. Po nějakém čase se tento pocit ustálí. Stále vnímám to světlo a čistotu. Bez dalšího zjemnění a otevření se zde však nelze udržet.
Nořím se hlouběji a hlouběji. Podaří li se to, pozornost se jakoby rozptýlí více do hlubin prostoru. Jsem to a přitom je tu stále něco mnohem většího, čemu se snažím přiblížit, na co také obracím pozornost.
I když se tak nedokážu udržet (někdy i zesílení bdělosti bolí a udržet pozornost na sobě lze jen chvilku; bez jakéhosi zjemnění (prosvětlení) se nelze posunout), je to nesmírná posila a povzbuzení na cestě. Pocit, kdy si uvědomuji sebe a zároveň vnímám jas prostoru, do kterého je možné se nořit dál a dál, je velmi blažený. Uvědomila jsem si, že se přitom objevuje i působení božského nektaru v ústech, o kterém jste kdysi hovořil. Všimla jsem si, že zesílí např. tehdy, když nereaguji dříve obvyklým způsobem a nechám, byť v drobnostech, ať mi Bůh ukáže, co mám dělat. Musí to být ale čisté, žité, ne jen, když si to myslím.
Tolik děkuji, že jste mě přijal.
Vaše …