Chození s Bohem
hledající
Drahý Mistře,
Před pár dny jste při jedné meditaci jakoby „mimochodem“ začal mluvit o tom, jak je důležité s Bohem rozvíjet i osobní kontakt, rozmlouvat s Ním a zvát Ho do všech aspektů našeho života.
Vzpomněl jsem si, že než jsem začal dělat átmavičáru, tak že jsem tento „osobní“ kontakt udržoval velmi intenzivně, ale pak, ani nevím proč, jsem v tom značně polevil.
Začal jsem se tedy soustředit, abych cítil Boží přítomnost stejně, jako cítím Vaší, když zavřu oči a přesto vím, že jste v místnosti, a zafungovalo to velmi dobře.
Od té chvíle opravdu opět chodím s Bohem. Zejména, když jsem fyzicky sám, tak tuto svatou Přítomnost cítím velmi silně a do jisté míry již vidím ten efekt i venku v zevním světě.
Onehdy jsem šel večer po chodníku a naproti mně se vynořila skupinka opilců. Šli směrem ke mně a já jsem se reflexně vnitřně více stáhl a začal si uvědomovat tu Boží přítomnost, která mne obklopovala a se kterou či ve které jsem šel dál směrem k nim. Pár lidí přede mnou se muselo těm opilcům různě vyhýbat, neb jak šli, tak blokovali celý chodník, a někteří chodci raději přecházeli i na druhou stranu silnice, ale když ta skupinka došla až ke mně, tak se náhle všichni ti opilí spoluobčané rozestoupili a já klidně prošel jejich středem. Můj vnitřní vjem byl, že nějak podvědomě cítili, že po tom chodníku opravdu nejdu sám.
Od té chvíle se snažím tento stav posilovat a obnovovat kdykoliv si vzpomenu, neb mi to přináší do té doby nebývalý pocit ochrany a bezpečí Boží náruče.
Děkuji, děkuji, děkuji.
Navždy Váš…..