Jiří Vacek - duchovní učitel

Ramana Maháriši (1879 – 1950) byl význačný tamilský mudrc, který ve věku šestnácti let realizoval cíl všech duchovních stezek, jímž je sjednocení se s Bohem, svým pravým Já. Jeho učení je určeno pro všechny hledající, kteří touží po sebepoznání a po návratu do našeho božského Domova.

V díle A. D. Mudaliara autor osobně zaznamenával hovory, které měl mistr se svými žáky v letech 1942-1946, kdy pobýval v Ramanašrámu. Kniha je jejich knižním vydáním pokrývajícím rok 1946.

Náměty hovorů tvoří praktické problémy hledajících, se kterými se všichni setkáváme ve svém životě i v duchovní praxi. Odpovědi a vysvětlení, které Maháriši podává, jsou proto velkou pomocí pro všechny z nás bez rozdílu vyznání, zaměření či našeho úsilí.

Připojené “Hovory” jsou perlou v mahárišiovské literatuře. Mudrc v nich pojednává o zkušenostech realizace, o druzích samádhí, o zázračných silách, o vysvobození a dalších duchovních otázkách, a to vše ze své vlastní zkušenosti.

Kniha je přínosem pro všechny duchovní praktiky, ať už kráčejí cestou lásky (bhakti jógy) či moudrosti (džňána jógy) – je jako všechna díla obsahující Mahárišiho učení určena všem bytostem, které hledají trvalé štěstí.

Ukázka z knihy

“Mám v těle útočiště?”

Tazatel: Každého tazatele umlčíte otázkami jako “Kdo je ten, kdo pochybuje?”, “Pochybuje někdo, že je tu pochybovač?”, “Poznejte nejprve sebe sama, než počnete mluvit o druhých!”, a podobně. To je přesně to, o čem písma hovoří jako o opravdové bráhmově zbrani (brahmasthra) – nejmocnější zbrani s níž rychle skoncujete s každým dotazem. Já sám … (tazatel byl přerušen Mahárišim).

Maháriši: Ano, ale co tím chcete říci?

Tatatel: Prokažte nám svou milost a podívejte se na vše z naší úrovně a rozptylte, prosím, naše pochybnosti. Vám je naše postavení zřejmé, ale pro nás je váš stav nepochopitelný. My vás nemůžeme pochopit, protože jste vysoko nad námi a my hluboko pod vámi. Jestliže chcete, můžete sestoupit na naši úroveň myšlení, my však nemůžeme dosáhnout vaší úrovně.

Maháriši: Co mate tedy na srdci? Tazatel: Říká se, že Já je všude, Brahman je všudypřítomný, je za vším a je také Já. Jsem-li Brahman, pak bych měl být tedy všude. Přesto stále jasně cítím, že jsem v tomto těle, a že jsem na ně omezen. Dokonce i když si uvědomím svou odlišnost od těla, nemohu se od něj odpoutat. Stejně tak jsem neoddělitelný i od své mysli. I sama myšlenka já se zdá být součástí mé mysli. Kde je mysl bez mozku? Vůbec si neumím představit, že bych mohl existovat bez mysli či bez mozku, který je součástí těla.

Maháriši: Už jste skončil? Pochybování nebere nikdy konce. Zaženete-li jednu pochybnost, na jejím místě vyvstane rázem jiná. Je to jako otrhávání listí stromu lístek po lístku. Dokonce i když zbavíte strom všeho listí, vyraší rázem nové. Samotný strom musí být vyvrácen z kořene.

Tazatel: Co si mám tedy počít? Cožpak je špatné přemýšlet a vyjadřovat pochybnosti?

Maháriši: Ne, ale jediným účinným lékem na všechny vaše pochybnosti je poznat toho, kdo pochybuje. Nikdo přece nepochybuje o pochybovači.

Tazatel: To je přesně to, čeho jsem se obával. Jsem umlčen.

Maháriši: Ne. Chci vás zachránit. Dějme tomu, že vám odpovím. Myslíte, že to umlčí všechny vaše pochybnosti? Říkáte, že jste tělem, myslí a tak dále. Čím je tato mysl, o níž tvrdíte, že je vámi, vaším já? Říkáte, že je všemi myšlenkami včetně duševních schopností…Myšlenka já je jen částí mysli a mysl je součástí těla. Je to tak?

Tazatel: Netvrdím, že to tak je, jen to tak cítím.

Maháriši: Dobrá, pokročme tedy dále. Vy se považujete za mysl. Dejme tomu, že sídlem mysli je mozek nebo je s ním dokonce zcela totožná. Říkáte, že mysl sídlí v mozku a zároveň připouštíte, že ačkoliv se od ní nemůžete oddělit, jste od ní rozlišený avšak nikoliv oddělený. Umístěme tedy do těla všechny naše myšlenky, city, vášně, žádosti, touhy, závislosti, vzněty, instinkty, krátce vše co jsme, co cítíme, co si myslíme a co známe. Kde se potom podle vás nachází ona myšlenka já, ať již je to jen názor, myšlenka nebo pocit?

Tazatel: Říká se, že pocity, emoce a všechna ostatní hnutí mysli vycházejí či povstávají z těla, přesněji řečeno z jeho nervového systému. Avšak jen prostřednictvím mysli, která sídlí v mozku, si je můžeme uvědomit. Tento proces se nazývá reflexní činností.

Maháriši: Považujete-li tedy “já” za součást mysli, pak se musí nepochybně nalézat v mozku. Já vám však říkám, že toto já je součástí mysli, a to velmi podstatnou částí, která se cítí od mysli odlišná a dokonce mysl používá jako svého nástroje.

Tazatel: Ano, to vše připouštím.

Maháriši: Potom je toto já základní myšlenkou, vrozeným pocitem, samozřejmou zkušeností, vědomím, které jediné přetrvává dokonce i v hlubokém spánku beze snů, v němž mysl není činná jako v bdělém stavu. Podle vás musí tudíž Já, základ vaší bytosti, sídlit někde v těle.

Tazatel: A kde to přesně je?

Maháriši: To je právě to, co musíte odhalit vy sám, avšak nemůžete to nalézt rozpitváváním těla.

Tazatel: A jak tedy? Prozkoumáváním mysli?

Maháriši: Ano, protože se stále považujete za mysl. Je třeba, abyste se od mysli oddělil a odhalil, kde se vy sám (ono “já”) nacházíte. Proto stále nabádám, abyste nejprve poznali, kdo jste.

Tazatel: A má toto “já” své určité místo v těle?

Maháriši: Samozřejmě, že má. Centrem Já je místo, do něhož se mysl ve spánku navrací ze své činnosti v mozku. Tímto místem je Srdce, které však není totožné se srdcem fyzickým a ani není anaháta čakrou, která je jedním ze šesti energetických center, o nichž pojednávají jógické spisy.

Tazatel: Kde to přesně je? Snad je poznám později. Je-li však takové centrum Já v těle, proč písma prohlašují, že Brahman je Átman, že je všepronikající a všudepřítomný, apod.?

Maháriši: Nejdříve hledání omezte na své já, které se nachází v těle a nalezněte je. Teprve potom můžete pokročit k poznání svrchovaného Brahman, které je vším.

Z obsahu

• Pravé Já čeká v nitru na nás
• Vičára a milost
• Mám v těle útočiště?
• Čím jsem nyní?
• Vysvobozený (mukta) a nadpřirozené síly (siddhi)
• Společnost a cíl lidstva

e-shop