Jóga Vašišta
Plný titul: Jóga Vašišta neboli Válmíki Mahá Rámajána, část Nirvána prakarna
"Jóga Vašišta" je v celé Indii považována za vrcholné a nejlepší dílo o józe vůbec. Je připisováno védskému mudrci Válmikimu. Podává návod k dosažení nirvány formou rozmluvy mudrce a Rámy, božského avatára. Úplný originál v angličtině má asi 5000 stran.
Pouhé trvalé studium Jógy Vašišty se považuje za dostačující, aby hledající Pravdy dosáhl osvobození. Když plně čteme tuto knihu, pochopíme, že tomu tak skutečně je. Neustále napadá naše vrozené nepravdivé předsudky o světě i o nás samých a nemilosrdně je rozbíjí tak, že Pravda, kterou věčně jsme a která je tu neustále i právě teď, je přímo pochopena a zakoušena.
Ukázka z knihy
Rozhovor Vašišty s Bhusundou
VAŠIŠTA: Jak jsi přemohl smrt a získal věčný život?
BHUSUNDA: Neexistuje nic, co bys neznal, avšak přece ti odpovím, neboť jsi se tázal. Smrt nepřemůže toho, kdo nemá žádná nevyplněná přání, která se obvykle podobají korálkům navlečným na niti. Smrt se nepřiblíží k tomu, kdo má bez ustání nebojácnou a nezčeřenou mysl, nebo k tomu, kdo naprosto vyhladil veškerá přání a kdo se oprostil od pocitu duality. Ten, kdo je pevně zakotven v átman, není přemožen smrtí. Džňáninové jako ty tohoto stavu snadno dosáhnou, avšak pro bytosti jako jsem já je to obtížné.
VAŠIŠTA: Jakým způsobem jsi svého stavu dosáhl?
BHUSUNDA: V těle, které se skládá z pěti prvotních živlů, neustále proudí podél střední části nahoru a dolů směřující proud energie. Stejně jako se slunce a měsíc neustále pohybují po obloze, tak také tyto proudy proudí a vzbuzují tak v celém těle činnost. Toto proudění pokračuje ve všech třech stavech: bdění, snění i ve spánku beze snů. Nepřetržitě sleduji jejich pohyb. Proud či hnutí v hlavě se nazývá prána a proud v těle apána.
Nepřetržité pozorování těchto proudů se nazývá pránájáma. Je osm různých metod k jejímu provádění, z nichž čtyři se váží k zevním a čtyři k vnitřním ideám. Vnitřní pránájáma zahrnuje I/2 púraky, II/1 réčaku a III/1 kumbhaku. Obdobně zevní pránájáma obshuje tři stejné pochody. Tato pránájáma se neprovádí ve vztahu k dechu, ač na počátku pevný (tj. ovládnutý) dech je nezbytný, ale ve vztahu k pohybu nervových proudů. Púraka značí vnímání zevních předmětů, které mohou být v těle či mimo ně. Jestliže takový vjem vyvstane a mysl zůstane bez proměny, nazývá se to púrakou. Réčaka představuje mysl nezmatenou myšlenkami vyvstávajícími z minulých zkušeností nebo z imaginační schopnosti. Kumbhaka je stav mysli prosté zevních i vnitřních vjemů, tj. je to druh stavu rozpuštěné mysli.
Smyslem všech těchto praktik je dosáhnutí jednobodového stavu mysli. Nepřetržitá praxe jakéhokoli druhu pránájámy zabraňuje mysli v těkání po rozličných objektech. Po dlouhé praxi nabude mysl velké čistoty a zůstane pevnou. V tomto stavu mysl nemůže prodělávat proměny, ani nemůže mít přání. Tato praxe se předepisuje pro ty, kteří nemohou sledovat stezku poznání. Ti, kteří – podobně jako ty – kráčejí stezkou poznání, získají je přímo, to je bez pochyb.
VAŠIŠTA: Rámo! Kdokoli si vezme poučení ze života Bhusundova, získá stejným způsobem schopnost zakoušet jednotu existence a vysvobodí se ze samsára. Nyní jsem ti vysvětlil obě stezky. Osvoj si tu, která se ti zalíbila.
RÁMA: Všechny moje pochybnosti jsou opravdu vyjasněny a získal jsem moudrost...
Z obsahu
- Samsára – nevědomost
- Žádosti jsou příčinou nevědomosti
- Rozmluva Krišny s Ardžunou
- Zřeknutí se imaginační činnosti
- Jak zničit duševní reakce?
- Jáství
- Kdo je džívanmukta