Advaita bódhi dípika
Jednou z mála knih, které velký mudrc Ramana Maháriši z Arunáčaly vysoce oceňoval a doporučoval k hlubokému studiu, je právě tato. Vede upřímného hledajícího po stupních džňána jógy postupně ke správnému pochopení nedvojné filosofie a hlavně jej provází její praxí.
Zcela ojedinělé jsou kapitoly o charakteru realizace našeho pravého Já a jejího vztahu k absolutnímu brahman. Nejedná se o rovnost nepodmíněnou, absolutní, ale pouze podstatnou.
Advaita bodhi dípika výrazně obohacuje českému čtenáři dostupnou literaturu z oblasti džnána jógy a je zdrojem jedinečného poučení i praktických rad pro ty, kteří touto stezkou kráčejí.
Ukázka z knihy
Apaváda, odstranění zakrytí skutečnosti (superpozic)
1. Žák: Mistře, o nevědomosti se říká, že nemá počátku. Z toho vyplývá, že nebude mít ani konce. Jak ji potom lze překonat? Oceáne milosti, prozraď mi to.
2. Mistr: Ano, mé dítě. Jsi inteligentní a jsi schopen chápat velmi jemné problémy. Řekl jsi správně, že nevědomost je bez počátku. Ale má svůj konec. Poznání je zánikem nevědomosti. Tak jako východ slunce rozptýlí temnotu noci, tak světlo poznání pozptýlí temnotu nevědomosti.
3. – 4. Mistr: Pro lepší pochopení, vše na světě lze zařadit po náležité analýze všeobecných vlastností a charakteristik do některé z těchto kategorií: příčina, podstata, účinek, omezenost a výsledek. Ale transcendentální skutečnost je za všemi těmito kategoriemi, zatímco vše ostatní – májou počínaje – je právě jejím vlivem chybně nazíráno, může být takové analýze podrobeno.
5. Z těchto věcí mája nemá předchozí příčinu. Není tedy výtvorem něčeho, co by jí předcházelo, ale je Brahman samozřejmá a bez počátku. Před stvořením nebyl důvod, aby se projevila, ale přece se projevuje. Musí tedy tak činit sama ze sebe.
6. Žák: Je tu nějaké svědectví autorit pro toto tvrzení?
Mistr: Zajisté. Vlastní slova Vašišty. On řekl: „Právě jako bubliny vznikají zcela samovolně ve vodě, tak i síla projevovat jména a tvary vyvstává ze všemohoucího, dokonalého a transcendentního Já.“
7. – 9. Žák: Mája ale musí mít příčinu. Právě tak jako se hlína nemůže stát hrncem bez přičinění hrnčíře, tak i moc a síla, které zůstávají neprojeveny v Brahman, se mohou projevit pouze vůlí Íšvary.
Mistr: V období rozpuštění projevu tu zůstává pouze nedvojný Brahman a nikoliv Íšvara. Proto tu není ani jeho vůle. Je-li řečeno, že v rozpuštění je vše staženo z projevu a zůstává neprojeveno, znamená to, že džívové, celý vesmír a i Íšvara – všechny se staly neprojevenými. Neprojevený Íšvara nemůže prosazovat svoji vůli. Co se děje, je toto: právě tak jako dřímající moc spánku rozvíjí se jako sen, tak i spící síla máji se rozvíjí v mnohost pozůstávající z Íšvary, jeho vůle, vesmíru a bezpočtu bytostí. Íšvara je také výtvorem máji, nemůže tedy být původcem jejího vzniku. Mája nemá proto předcházející příčiny. Ve stavu rozpuštění zůstává čiré bytí zbavené vůle, nedovolující změny. Při stvoření mája, doposud zůstávající neprojevenou v onom čirém bytí, zazáří jako mysl. Působením mysli se projeví mnohost jako Íšvara, světy a bytosti jakoby kouzlem. Projevená mája je stvoření a neprojevená mája je rozpuštění. Mája se projevuje nebo odtahuje sama sebou a nemá takto počátku. Proto říkáme, že nemá předcházející příčiny.
10. – 11. Žák: A jaká je tedy její povaha?
Mistr: Nevyjádřitelná. Protože její existence později končí, není reálná. Protože však je skutečně zakoušena, není nereálnou. Nemůže být ani směsí svých dvou opozic, reálného a nereálného. Proto moudří říkají, že je nepopsatelná.
Žák: Co je pak reálné a co nereálné?
Mistr: To, co je základem máji – čiré bytí neboli Brahman, nepřipouštějící dvojnosti, to je reálné. Zdánlivé jevy, pozůstávající z tvarů a jmen, nazývané vesmírem, jsou neskutečné.
Žák: Co lze tedy říci, že mája je?
Mistr: Ničím z těch dvou. Je něčím odlišným od reálného základu, ale také něčím jiným než nereálnými jevy. Je nepopsatelná...
Z obsahu
- O překrytí Skutečnosti – o superpozicích
- Apaváda, odstranění zakrytí skutečnosti (superpozic)
- Sádhana, prostředky k dosažení
- Šravana, naslouchání
- Manana, uvažování
- Vásanákšaja, rozpuštění nežádoucích sklonů a vazeb mysli (vásan)
- Sákšátkara, uvědomění (realizace)
- Manólaja, vyhasnutí mysli