O cestě k Bohu
Vybrané kapitoly o praxi jógy a mystiky, které osvětlují problémy duchovní praxe i omyly, kterých se dopouštíme a které zdržují náš pokrok na stezce. Autor čerpá ze svých vlastních zkušeností i ze zkušeností svých přátel. Kniha je užitečným rádcem všem, kteří opravdu usilují o poznání Boha nebo sama sebe, protože poznatky, které přináší, mají univerzální platnost.
Z námětů, které kniha zejména probírá, uveďme: duchovní materialismus, jak se v nás projevuje přítomnost boží, působení karmy, klíč k poznání sama sebe, předpoklady dosažení Boha, správné soustředění a mnohé další.
Ukázka z knihy
Znaky duchovního materialismu
Mnoho žáků si o sobě myslí, že jsou duchovně založeni a že pevně věří v Boha. Posuzujeme-li však jejich chování v praxi, zjistíme, že se chovají v rozporu s tím, čemu se domnívají, že věří. Zaměňují totiž, a to je zejména pro křesťanství typické, víru za rozumové přesvědčení. Domnívají se nesmírně pošetile, že duchovnost spočívá v přijetí duchovního názoru. Opak je pravdou: víra, tedy přesvědčení bez skutků, je mrtvá a nevede ani nemůže vést ke spáse. K té vede pouze víra živá, neboli žitá, uváděná ve skutek v našem denním životě.
Ten, kdo jedná a myslí v rozporu se svým duchovním přesvědčením, což se často děje pod záminkou, že všední život je něco jiného, že ani není možné v něm duchovní zásady uplatňovat, doopravdy nevěří v Boha a proto mu ani nedůvěřuje a hledá své blaho, zabezpečení a jistotu ve věcech zevních a nikoliv v Bohu.
Takový rozporuplný postoj a chování duchovních lidí je často neuvědomělé, podvědomé a samovolné, jeho příčinou je moc vlády tmy v nás, toho, co se vzpírá Bohu a naše lehkomyslnost a naivita, které zaměňují duchovnost za pouhé duchovní názory. Duchovní člověk není ten, který má duchovní názory, ale ten, který žije opřen o Boha a má neustále na paměti, že jedinou jistotou, hodnotou a skutečností je Bůh sám a proto také staví jeho dosažení ve svém životě na prvé místo a vše ostatní tomu podřizuje. Jen ten, kdo toto činí a takto žije, se skutečně Bohu blíží a „Slyší jeho hlas".
V dalším jsou uvedeny některé typické projevy materialismu, kterými trpí mnoho, můžeme říci většina duchovních lidí. Ten, kdo dokáže být k sobě upřímný, zjistí ke svému zděšení, že když použije Ježíšova kriteria, „podle skutků poznáte je", je vlastně materialistou. Ten, kdo myslí svůj duchovní život upřímně, ať pečlivě posoudí, zda následující příklady projevů materialismu nenalezne i ve svém životě a tam, kde shledá, že se jej dotýkají, se snaží o nápravu. Je nanejvýš pravděpodobné, že náš tajně a podvědomě pěstovaný materialismus je právě tou hlavní příčinou, proč zůstáváme Bohu vzdáleni.
Je zřejmé, že kdo pečuje víc o svět a o své místo v něm než o Boha, klaní se světu a sobě místo Bohu, nesměřuje k Bohu, ale od Boha. Vzato z hlediska Ježíšova prvého a nejvyššího přikázání, jehož smyslem je milovat Boha na prvém místě, nejprve a celou svou bytostí, kdo činí opak a staví na prvé místo jiné věci, věnuje jim většinu svého života, svých sil, přání a myšlenek, není nejen duchovním člověkem, ale doslova se i proviňuje proti Bohu a tím i proti sobě. Zbavuje se jistoty, moci, lásky a bezpečí věrného Boha pro pomíjivé věci tohoto světa, které jsou jeho pravému blahu a zájmu velmi nebezpečné a nepřátelské.
Z obsahu
- Víra
- Odevzdanost do vůle boží
- Co je milost?
- Bůh vidí vše jinak
- Klíč k poznání sama sebe
- Ztráta individuality
- Jediné dobro je Bůh
- Bez příčiny není následku