Jiří Vacek - duchovní učitel

Autor vysvětluje podstatu tajemné a pověstmi opředené hadí síly a podává praktický návod k jejímu vývinu, který může použít každý upřímný hledající.

Další část knihy "Duchovní léčení" podává praktické návody, jak udržet své zdraví a léčit sebe i druhé duchovními prostředky.

"Přímá stezka k vysvobození" ukazuje cestu k rozpuštění ega a následnému vysvobození z utrpení a nesvobody hmotného světa.

Práce je doplněna částí "Základní pravdy" obsahující základy přímé stezky k poznání sebe a důležité duchovní poučky ve tvaru krátkých výroků, které jsou určeny k dennímu připomínání.

Ukázka z knihy

Bůh

Buď vůle tvá je dobré. Ať má vůle je tvou vůlí, je lepší. Nejlepší je, když je zde pouze jediná vůle - ta boží.
Chtít vidět Boha všude a ve všem a nikoliv v sobě, je velká nevědomost, která rozbíjí božskou jednotu.
Nikoliv já a Bůh, ale Já jsem je Bůh.
Prosme Boha o Boha.
Je-li Bůh Bohem, pak jeho vůle nemůže být ničím jiným než nejvyšším dobrem.
Nejlepší modlitba? Prosit Boha o Boha!
Hledání Boha je hledáním toho, kdo jej hledá. Hledající je začátkem i koncem, cílem hledání.
Já jsem je Bůh. Já jsem to či ono je ego.
Kdo pozná Boha, pozná sebe a kdo pozná sebe, pozná Boha.
Kdo chce poznat Boha, musí nejprve poznat sám sebe ve vědomí Já jsem. Proto bylo řečeno: "Já jsem dveře".
Bůh existuje a je si své existence vědom. Je sebe si vědomou existencí, sebe si vědomým vědomím Já jsem.

Zlo

Pád do moci zla nastává tehdy, když usoudíme, že se zlo vyplácí a dobro nikoliv. To je začátek zlého konce.
Zlem zastřený rozum se vytrvale snaží o nemožné: dosáhnout dobro zlem.
Zlo vždy plodí jen zlo. Jen z dobra je možno očekávat dobro.
Největším trestem za přitakání zlu je ztráta jasného rozumu.
Zlo se svým služebníkům odměňuje samo sebou. Posílá na ně jedno zlo za druhým, dokud je nezničí.
Kdo nevěří v dobro, věří ve zlo, nevěří Bohu, ale ďáblu.
Vrchol nevědomosti: očekávat dobro ze zla, které konáme.
Zlo je vždy nevědomé. Jeho nevědomost spočívá v nesprávném přesvědčení, že může přinést dobro.
Největší nevědomost a hloupost: očekávat ze zla dobro.
Zlo vždy jen plodí zlo, dobro opět jen dobro, i když se pro naši nevědomost zdá být opak pravdou.
Jen zlí nebo velmi nevědomí lidé tvrdí, že dobro se nevyplácí.
Kdo nevěří v dobro, nevěří ani v Boha.
Člověk, který je ovládán zlem, škodí všem; nejvíc však sám sobě.
Každé zlo nakonec zničí i samo sebe.
Zlo zastírá rozum. Pod jeho vlivem vidíme vše obráceně: dobré jako zlé a zlé jako dobré.
Rozlišujme pečlivě: co platí pro ego, neplatí pro Já, co platí pro Já, neplatí pro ego.
Každé zlo má jen pochopení pro sebe. Nikdy pro své oběti.
Neplatí: "Nevědomost hříchů nečiní", ale pravý opak: "Neznalost zákonů neomlouvá".
Vědět je povinnost, nevědět je zlo.

Spása

Jediný spasitel: vědomí Já jsem.
To, co se chce spasit, musí zmizet a to je spása.
Nikdo nemůže být spasen než ten, kdo doopravdy chce být spasen. Kdo doopravdy touží po spáse, vždy dostane nutnou pomoc, i kdyby se proto měl vtělit sám Bůh. Proto se není třeba o spásu druhých obávat nebo dokonce pro ně se vzdávat spásy vlastní.
Nespásné duševní výtvory nesmíme ani rozvíjet ani potlačovat. Jejich energii buď měníme ve světlo vedením nad hlavu nebo ji vracíme zpět do vědomí, ve kterém je rozpouštíme nezaujatým pozorováním.
Nikdo jiný nás ze spásy nevylučuje než my sami naším egem a podléháním nespásným sklonům naší mysli.

Pozorovatel

Základ duchovní existence: jsem vědomí, které vše pozoruje a nejsem ničím, co mohu pozorovat.
Nestačí být pouhým pozorovatelem, ale je nutné být sebe si vědomým, od všeho pozorovaného různým pozorovatelem.
S pozorovatelem celý svět, tělo i mysl začíná, trvá i končí.
Spočívání v sebe si vědomém, od všeho pozorovaného rozdílném pozorujícím vědomí, ruší ego, stav vědomí ztotožněného s tělem a s myslí.
Nejsem činitelem, ale vědomí, které vše činné pozoruje.
Jen sebe si vědomé pozorující vědomí, které není ničím, co pozoruje, může ovládat tělo i mysl.
Jsem-li pozorovatelem, nejsem tělem. Jsem-li pozorovatelem, nejsem myslí. Jsem-li pozorovatelem, jsem ryzím, sebe si vědomým pozorujícím vědomím.
Pozorované předměty jsou mnohé, vědomí, které je pozoruje, je jediné.
Pozorované předměty se mění v čase a v prostoru. Já, vědomí, jejich pozorovatel se nemění a je stále týž.

Z obsahu

• Odhalené tajemství hadí síly
• Duchovní léčení
• Přímá stezka k vysvobození
• Já a ego
• Základní pravdy

e-shop