Škola Ducha svatého
Pojednání o duchovní praxi, která vede k získání Ježíšova přímluvce, který nás při výstupu k Otci vyučuje vše potřebné. V praxi poznání sebe sama tomuto úseku stezky odpovídá vývoj od vědomí átman k vědomí brahman.
V knize je také samostatná stať o praxi stezky boží síly pro ty, kteří neprovádějí átmavičáru, ale pouze kundaliní jógu. Zvláštní pozornost je věnována Světlu a jeho získání a prohloubení, které je společné na stezce poznání sebe i stezce síly.
Ukázka z knihy
Cílem křesťanského života je získání Ducha svatého.
(Serafín Sarovský)
Škola Ducha svatého je škola, která nás učí, jak se Duch svatý získává, udržuje a rozhojňuje, aby v nás mohl Bůh svobodně žít a působit.
Bible je psána pro mystiky a jogíny
Vše, co je psáno v bibli a zejména v evangeliích, je psáno pro upřímné hledající Boha, pro jogíny a mystiky.
Potíž je v tom, že tato poučení jsou psána řečí duchovních symbolů. Proto je nesmíme brát mechanicky, zevně, doslova podle litery, jak nás varuje sám apoštol Pavel, ale vnitřně, duchovně, ve správném duchu.
Navíc tato poučení mají několik vrstev. Někdy mluví o záležitostech zevních, jindy převážně o vnitřní stezce k Bohu.
Tak zevní život Ježíšův je často líčením duchovního, vnitřního postupu každého hledajícího na stezce k Bohu. Zde Ježíš je příkladem žáka mystiky či jógy a jeho postupu na stezce.
Současně Ježíš v tomto případě lépe Kristus, je podáván a také hovoří jako mistr, který vede žáky – učedníky cestou k Bohu.
Měli bychom proto rozlišovat od sebe Ježíše jako osobu a Krista jako Ducha, vědomí Já jsem, které je v Ježíši plně uskutečněno.
V tomto smyslu rovněž chápejme vše, co je v ní psáno o Duchu svatém a o vzestupu Ježíše k Otci. Tyto úseky evangelií obsahují poučení o nejvyšších úsecích stezky.
Po prožitku mystické smrti a vzkříšení Boha, Krista, vědomí Já jsem pokračujeme na stezce výstupem k Otci. Na tento úsek stezky nám Ježíš slibuje pomoc, přímluvce, Ducha svatého, který nás naučí vše, co je na stezce potřebné.
Výstup k Otci je přechodem od realizace našeho vnitřního božství k realizaci božství transcendentního. Ten umožňuje soupodstatnost obou, kterou učí Ježíš svým výrokem: „Otec a Já, Kristus v nás, jsme jedno.“ Indové učí totéž ve velkých védských výrocích, které nás poučují: „TY jsi TO“ neboli átman, naše vnitřní božství je brahman, božství transcendentní.
Jejich jednota je dána soupodstatností obou, kterou nesmíme chápat jako plnou totožnost nebo rovnost, jak správně Ježíš tyto výroky upřesňuje: „Otec je větší než Já“, než Kristus, átman.
Výstup k Otci je totéž, co sestup Ducha svatého. Je opětným spojením Otce s Kristem v nás, átman s brahman, buddhovskou podstatou v nás s Buddhovým nezrozeným.
Toto sjednocení se děje ve všech božských principech: ve vědomí Já jsem, v lásce, v moudrosti a inteligenci i v tvořivé moci. Neděje se zdaleka naráz, ale postupně vnitřním poučováním a zvládáním praxe tohoto úseku stezky.
Učíme se i jsme učeni Duchem svatým.
Z obsahu
- Výstup k Otci
- Duch Svatý je činný Bůh v nás
- Boží vůle
- Ego, největší překážka poznání Boha v nás
- Hledání Boha v nás
- Odevzdanost
- Utrpení není dobré, ale zlé