Jak být pánem svého osudu
Každá stvořená bytost je od Boha obdařena svobodnou vůlí se rozhodovat. Když se již rozhodne, nese za své rozhodnutí plnou zodpovědnost a sklízí jeho následky. Člověk se neustále rozhoduje svou činností těla, mysli a pozorností vědomí a podle zákona příčiny a následku sklízí následky příčin, které takto neustále vytváří. To je ona karma a karmický zákon indické filosofie, kterou zná i židovství a křesťanství. Mojžíšův zákon: „Zub za zub, krev za krev“, není návodem pro zevní spravedlnost, ale vyjádřením zákona karmy. Ten nás nejen trestá, ale i odměňuje za dobré chování i za návrat k Bohu.
Všichni jsme páni svého osudu, protože vždy jen sklízíme zákonitě následky příčin, které jsme my sami v minulosti svou činností vytvořili. „Činností“ je i nečinnost, protože i ona vytváří příčiny zejména tehdy, když neplníme své povinnosti ke svým bližním.
Náš dnešní osud je dán našimi minulými skutky, což platí i o činnostech, které jsme prováděli v minulých vtěleních. Náš příští osud je dán tím, jak se chováme, myslíme a čemu věnujeme pozornost svého vědomí právě teď.
Náš osud je vždy jen výsledkem našeho jednání a jeho zákonitých následků. Změnit jej můžeme opět jen my sami, pokud začneme jednat, myslet a zabývat se svou pozorností tím, co nás osvobozuje z nevědomosti o sobě, z nesvobody a následného utrpení.
Právě o tom je tato kniha.
Ukázka z knihy
Tajemství logu
Prolog Janova evangelia začíná: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha, a to slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechny věci skrze něj učiněny jsou, a bez něho není učiněno, což učiněno jest“.
Originál však zní jinak. Nemluví o slově, ale o logu, což je něco zcela jiného než slovo. S pojmem logu se prvně setkáváme u řeckého filosofa Herakleita z Efesu, který žil kolem roku 500 př. Kr. Filosofií logu se zabýval i židovský filosof Filon Alexandrijský, 25 př. Kr. a 40 po Kr.
Logos, jak učí samo Janovo evangelium, není nic jiného než boží tvořivá moc, která je součástí Boha; je jeho tvořivým principem. Indická filosofie tuto sílu dobře zná a nazývá ji šakti.
Logos je důležitý filosofický pojem pro tvořivý princip boží a překládat jej jako slovo je proto velmi nesprávné a zavádějící. Učení o logu tak jasně říká, že Bůh má tvořivou moc, skrze kterou vzniklo a stále vzniká veškeré stvoření, všechny bytosti.
Nikde není ani náznak toho, že by Ježíš učil o logu, o tvořivé moci boží. Autor Janova evangelia filosofii logu převzal zřejmě od Filona Alexandrijského jako doplněk křesťanské teologie, který vysvětluje stvoření světa. Jak je z textu zřejmé, Jan nepovažuje svět za něco odděleného od Boha, ale za jeho součást. Veškeré stvoření je dílem logu, které je u Boha a je Bůh. Proto stvoření není různé od logu ani od samotného Boha.
Správné pojetí logu jako tvořivé moci boží v Janově evangeliu je plně ve shodě s filosofií indickou, což jen potvrzuje jednotu všech pravých náboženství v jejich původním znění.
Z obsahu
- Jak se stát pány svého osudu
- Etapy života stvořených bytostí obdařených vědomím Já jsem
- Osudová životní rozhodnutí
- Charakter a osud
- O odložení těla
- O pravé blaženosti
- Všechny činnosti jsou boží
- Tělo vědomí
- Musí mysl zemřít?
- Dosažení vše pronikajícího vědomí
- Co je svět, ve kterém žijeme?