Němci
Kniha napsána ve spoluautorství s Jiřím Krutinou
Prezident republiky V. Klaus vyjádřil vážné znepokojení nad „asymetrickým líčením německých válečných zločinů Němců páchaných na Češích a následné české odvety".
Pravdou je, že v denním tisku vlastněným německým kapitálem, se z Čechů, kteří byli obětmi německých zločinů, dělají viníci a z viníků – Němců, nevinné oběti. Přepisují se tak dějiny a prosazuje se snaha zrušit Benešovy dekrety a odsun Němců a podobně.
Autoři tyto lži vyvracejí. Jiří Vacek prožil od svých 8 do 14 let německou okupaci a podává osobní svědectví, jak Němci postupně náš národ vyvražďovali, a tak vyvrací německé lži typu „Češi za války málo trpěli“ a jim podobné.
Ukázka z knihy
Základni pravda o sudeťácích
Němci v Československu se jako celek, jako národnostní menšina dopustili jako občané našeho státu vlastizrady a velkou měrou přispěli k dočasnému zániku jeho samostatnosti a následné okupaci německou armádou.
V průběhu války neprojevili nejmenší nesouhlas, natož odpor proti vraždění a probíhající genocidě Čechů. Právě naopak. Ochotně se ujali role panského národa a plně podporovali Hitlerovo úsilí o naše vyvraždění.
Většinou znali dobře česky a proto byli dobrými spolupracovníky gestapa, pomáhali mu v jeho zločinech. Byli ochotnými soudci, kteří posílali bez výčitek své české spoluobčany na popraviště. Jako komisaři dohlíželi na chod českých podniků. Jako němečtí školní inspektoři pomáhali poněmčit naše školy a drasticky snížit počet absolventů středních škol a gymnasií. V několika případech po jejich řádění na škole čeští učitelé páchali sebevraždy.
Mne například jeden takový „hodný“ Němec, školní inspektor, nepustil na gymnasium, protože jsem špatně nakreslil hákenkrajc...
Po celou válku se těšili privilegovanému postavení nadlidí. Dostávali takové příděly potravin, bot a látek, že si normálně žili. Češi byli v té době záměrně udržováni na samé hranici hladu a podvýživy přídělovým systémem, který určili Němci. Žili doslova na náš účet.
Hromadně a rádi obsazovali zařízené byty po těch, kteří byli popraveni nebo odesláni do koncentráku.
Všichni přáli Hitlerovi vítězství a dělali vše až do samého konce války, aby zvítězil, i když věděli, co náš národ v případě vítězství Říše čeká.
My jsme proto plným právem odmítli s těmito lidmi žít v jednom státě, protože nikdy o občanské soužití s Čechy nestáli. Jejich ideálem bylo buď úplné vyhlazení Čechů nebo alespoň odtržení pohraničí ve prospěch Německa a Rakouska.
My jsme nevyhnali nevinné muže a ženy, ale zavilé nepřátele všeho českého, kteří neváhali plně podporovat Hitlera a podílet se plně na jeho zločinech.
Podíleli se i na zničení našeho národního hospodářství a znehodnocení naší měny. Doslova celý náš národ ožebračili spolu se svými soukmenovci z Říše.
Tím se sami vyloučili ze soužití s Čechy ve společném státě.
K masovým vraždám Čechů „český tisk“ a televize mlčí
Letošní oslavy (2010) výročí osvobození se nesly v zvláštním duchu. Neoslavovali se ti, kteří se o naši svobodu zasloužili, ani se nevzpomínalo na ty, které Němci zavraždili, ale rozpoutala se protičeská kampaň o „zabíjení po česku“.
Proto jsem Lidovým novinám i České televizi zaslal následující výzvu a článek včetně Usnesení Sdružení Čechů z Volyně. Odpověď jako vždy žádná. Na 374 zavražděných Čechů včetně nejmenších dětí není třeba vzpomínat. Z odkrytí hrobu se šesti údajně zabitými Němci ve vesnici SS na Jihlavsku se dělá týdenní hon na zlé Čechy. Tak jsme dopadli my, vítězové války....
Z obsahu
- Jak Němci kradli a loupili
- Život v protektorátu
- Nahlédnutí do německé duše
- Duchovní život za Němců
- Prolhanost Němců
- Pochody smrti
- Vzorová vesnice SS