Šivovské sútry
Sestavil a přeložil Jiří Vacek kolem roku 1985
Šivovské sútry jsou považovány za jedno z nejdůležitějších Písem kašmírského šivaismu. Podávají praxi nedvojné filosofie, která nepovažuje svět za neskutečný, ale za projev Božské Šakti, která je rovnocenným aspektem statického Šivy.
Jejich autorství je tradičně připisováno samotnému Šivovi, který je vyjevil mudrci Vasaguptovi, ten žil patrně na konci osmého nebo na začátku devátého století našeho letopočtu. Podle legendy se Šiva zjevil Vasaguptovi ve snu a řekl, že nalezne Tajné Učení vytesané na Hoře Mahadéva. Vasagupta na uvedené Hoře skutečně našel vytesané Šivovské sútry.
Ukázka z knihy
Ukázka z III. Oddílu Anavópaja, poznámka podle I.K. Taimniho (str.90)
Neprojevená Skutečnost je nejen Zdrojem vesmíru, ale vesmír v Ní v průběhu své existence spočívá. Projevený vesmír se nenachází nikde stranou neprojevené Skutečnosti, je Jejím aspektem. Ona sama je nedělitelným Celkem. V průběhu praláji (neexistence projevu) vesmír nezmizí, avšak pouze se vnoří do neprojevu. Projev, pralája, stvoření, udržování a rozpouštění vesmíru nejsou stavy navzájem nezávislé, ale proměny a přemístění jedné a téže Skutečnosti, kterou si osvobozené bytosti uvědomují. Toto uvědomění je osvobozuje z koloběhu životů a smrtí, umožňuje jim nezúčastněný pohled na dění v projevu a nelpění na určitém tvaru projevu. Pouze tam, kde je vědomí rozdílů, může být i lpění a připoutanost. Osvobozená bytost proto používá sil v souladu s Božským Plánem a nikoliv jako nezávislý jedinec.
Z obsahu
- O textu Šivovských suter
- Použité prameny pro překlad
- Filosofie Šivovských suter
- Vznik světa
- Vesmírné principy (tattvy)
- Tattvy smyslové zkušenosti