Pratjabhidžna Hridajam - znovuodhalení Skutečnosti
Dostává se nám do rukou význačné dílo nedvojné filosofie kašmírského šivaismu z 10. století n. l. Patří do skupiny literatury, která se nazývá Pratjabhidžna Šastra. Dílo je stručným shrnutím Pratjabhidžna Šastry a jeho autorem je Kšémarádža (Kshemaraja), vynikající žák Abhinavagupty.
Kašmírský šivaismus vznikl v 9. století n. l. a za jeho zakladatele se považuje mudrc Vasugupta. Jeho dílo Šivovské sútry (aforismy) je základním dílem této školy. Vypráví se, že je sám Pán ŠIVA vytesal do skály v Himalájích.
Kšémarádža žil asi v 10. století n. l., z té doby tudíž pochází i Pratjabhidžna Hridajam. Význačným současným představitelem filozofie kašmírského šivaismu je Swami Muktánanda, který zemřel v roce 1982. Jeho směr se nazývá siddha jóga.
Kašmírský šivaismus je až do dnešních dnů živým a praktickým druhem nedvojné jógy s větším důrazem na tvůrčí moc nejvyšší Skutečnosti, než je obvyklé např. v Šankarově Védantu.
Komentář k dílu je zpracován překladatelem Jiřím Vackem.
Ukázka z knihy
Pratjahibžna Hridajam, verš 9.
Nejvyšší Skutečnost v aspektu univerzálního vědomí se stává individuální bytostí, zapletenou do iluzorního světa a řetězu zrodů a smrtí působením nečistot a zatemnění, stažení a omezení; obdobně je tomu i s tvůrčí silou.
Komentář:
Vědomí a síla jsou póly jedné a téže Skutečnosti a musí být v projevu společně činné. Je-li vědomí staženo a soustředěno, což vede ke vzniku individuální mysli, absolutní síla musí být současně rovněž omezena a soustředěna. Toto současné omezení vědomí a síly je příčinou zapletení jedince do iluzí a nesvobody.
I když nevíme, proč k tomuto pádu jedince došlo, přece výše uvedené vysvětlení osvětluje jeho mechanismus. Pro duchovní praxi není důležité vědět, proč jsme ztratili svou svobodu, ale je podstatné vědět jak jsme ji ztratili. Zatímco otázka „proč?“ je značně akademická otázka „jak?“ je ryze praktická, protože obracením procesu sestupu můžeme opět nabýt ztracenou svobodu.
Fakt, že jedinec – omezené já nebo-li ego vznikl stažením a soustředěním absolutního vědomí a moci, nám dává klíč k metodě vedoucí ke konečnému poznání a vysvobození. To, co vzniklo stažením a centralizací, je možno navrátit zpět pouze decentralizací a rozpětím do původního stavu. Rozpětí a decentralizace je základním principe všech druhů jógy.
Ve všech systémech jógy je podstatným procesem expanze vědomí, které je docilováno zeslabováním a rozpouštěním omezeného vědomí jedincova ega. Je-li ego rozpuštěno, jedinec se poznává a zakouší jako neomezené vědomí.
Obsah
- Úvod
- Stručný obsah díla a jeho filosofie
- Pratjahibžna Hridajam – text a komentáře