O zlu
Toto skriptum pojednává o podstatě zla, jeho vzniku, zákonitosti jeho působení a podává potřebné informace spolu s praktickými návody a metodami, jak se z jeho moci osvobodit.
Prvé části se zabývají podstatou zla, jeho vznikem a zákonitostí jeho působení. Varují před chybnými postoji, kdy je zlo považováno za něco, co nemá moc, a před velmi nebezpečnými tvrzeními o neexistenci zla, kdy existuje pouze Bůh a jednota.
V této souvislosti je pak zdůrazněna silová stránka zla, které není jen etickým nedostatkem, avšak skutečnými mocnými silami, které je nezbytné nejprve objevit v sobě a pak je pečlivě rozpouštět jednu po druhé a to trvale.
Skriptum také podává potřebné informace, jak se z moci zla vymanit a osvobodit. To je možné pouze skrze pochopení podstaty a zákonitosti působení zla a obnovou vědomého spojení s Bohem a jednoty s ním.
Nechybí ani výklad zákona příčiny a následku a důrazné upozornění na časté a velmi nesprávné přesvědčení, že zlem lze získat dobro. Následky takového přesvědčení jsou dle autora zničující.
Kapitola „Co je nevědomost“ pojednává o podstatě nevědomosti, která „je již sama o sobě zlem a to největším, jaké nás může postihnout.“ Ta je v prvé řadě zkušenostní, kdy bytosti přestaly Boha zakoušet a žít s ním v souladu. V této souvislosti je čtenář upozorněn, že není možné ztrátu přímého poznání Boha nahradit pouhými rozumovými poznatky o Bohu, avšak je nutné obnovit poznání Boha ve všech jeho mohutnostech.
V kapitole „Největší zlo je ego“ je čtenář seznámen s podstatou ega jakožto prvotním a základním kamenem zla. Dále je podán praktický návod, jak se vymanit z jeho moci. Tím je metoda dotazování se po naší pravé podstatě, které Indové říkají átmavičára. Ta je dle autora „ústřední metodou návratu k Bohu všech vnitřních náboženství.“
Další kapitoly pojednávají o filozofii zla, očistě charakteru, přátelství, o boji dobra se zlem a dalších metodách vhodných pro očistu charakteru žáka.
Ukázka z knihy
Kde se vzalo zlo?
Kde se vzalo v Bohu a v jeho stvoření zlo? Ve stvořených bytostech, nikoliv v Bohu samém. V Bohu je vše božské a i jeho původní stvoření je rovněž božské. Prvé bytosti se nacházely v božském stavu. Bůh je obdařil svobodnou vůlí, ale dal jim i zákon, pod nímž sklízí výsledky svého jednání. Ty nejsou pouze jeho zevní, tělesné činnosti, ale a to hlavně jeho city a myšlenky.
Některé bytosti, ač je záhadou proč, využily své svobodné vůle k odmítnutí Boha a přerušily své spojení s ním.
Jelikož Bůh je jediné pravé a naprosté dobro, láska, moudrost i moc, odmítly s Bohem i toto vše a propadly stavu bez dobra, lásky, moudrosti i moci a to je právě zlo. Nic jiného jím ve své podstatě není.
Zlo není nic jiného než stav bytostí, které ztrátou vědomého spojení s absolutním dobrem, moudrostí, láskou a mocí, čemuž souhrnně říkáme Bůh, ztratily toto vše.
Proto místo na Boha neboli na jeho veškeré dobro, začaly spoléhat na sebe a to bez dobra, moudra a lásky a proto ve zlu a zle. Přesně toto je zlo, jeho základ a nic jiného.
Z obsahu
- Zlo není princip
- Nevědomost je zlo a zlo je nevědomost
- Trest za zlo? Jen zlo!
- Základní podmínka pochopení duchovních pravd
- Strach a úzkost o život je způsoben odpadnutím od Boha
- Boj se zlem