O světle, stezka světla a hadí síly / Átmavičára a lokavičára
Toto skriptum se dělí na dvě části. První část pojednává o světle, světelném těle, o jeho důležitosti z hlediska duchovního vývoje či života vůbec, o metodách, jek jej získávat, udržovat a rozvíjet, a nechybí ani pojednání o oné „tajemné“ hadí síle.
Druhá část se zabývá praxí átmavičáry a praxí meditace na pozorovatele. Současně vede čtenáře ke správnému rozlišování mezi tím, co je spásné a nespásné neboli k pravé vivéce, která je jedním z nezbytných předpokladů pro dosažení úspěchu na stezce.
Následně jsou pak předloženy návody na formální a neformální celodenní praxi tak, aby docházelo k současnému rozvoji jak v oblasti vědomí tak i v oblasti jeho síly a moci - světla a tak spolu s očistou charakteru docházelo k celkovému, integrálnímu duchovnímu rozvoji žáka.
V prvé části o světle lze nalézt také například výklad na téma světlo ve vztahu k různým duchovním stezkám. Autor zde varuje před jednostraným duchovním rozvojem opomíjejícím praxi vedoucí k poznání samotného základu světla, jímž je vědomí Já jsem.
V kapitole „Nebezpečí transů“ je čtenář nabádán k opatrnosti před transy, kdy dochází ke ztrátě vědomí světa a těla a naprostému ponoření do světla. Dle autora časté a dlouhodobé transy nejsou vhodné jak z hlediska duchovního vývoje, tak také pro zdraví fyzického těla žáka. Dále následuje popis různých druhů transů a vytržení.
Druhá část je věnována praxi spočívání v sebe si vědomém, vše pozorujícím vědomí, které ví, že není ničím, co pozoruje. Tato praxe je dle autora naprosto přirozená, jelikož jsme si neustále 24 hodin denně něčeho vědomi. Vše potřebné je pouze na tohoto pozorovatele, který si je stále něčeho vědom a kterým stále jsme, obrátit naši pozornost a tak si ho uvědomit.
V kapitole „Duchovní guláš“ je pak předložen výklad, jenž se zabývá chybným směšováním dvou rovin myšlení, roviny absolutní, jenž platí pouze pro nejvyšší Skutečnost, pro Boha a pro bytosti, které ji žijí a roviny relitvní, dočasné, podmíněné zkušeností života a světa bytostí odpadlých od Boha. Jinými slovy, autor varuje před záměnou názoru na Skutečnost za Skutečnost samu.
Dalšími tématy jsou: duchovní zasvěcení, osvícená a satvická mysl, otevírání čaker, sahasrára, sahadža samádhi, duchovní srdce, bardo, amrita nádí, nevědomost a její moc, očista či vazba vědomí na tělo. Najdeme zmínku i o boddhi, o úskalích advaity, o iluzi světa a jeho moci, atd.
Ukázka z knihy
O vzniku světla
Na určitém stupni správně vedeného duchovního úsilí dochází k objevení vnitřního, zevně běžně neviditelného světla nad hlavou hledajících. Ke vzniku světla dochází buď bez zvláštního cílevědomého zaměření nebo je přímo cílem úsilí a je vytvářeno cílevědomě.
Světlo, jeho prvý ještě božský projev Boha vzniká všude tam, kde hledající dosáhne dostatečného stupně vnitřní očisty, stahuje tok svých energií ze světa a ega a obrací je k Bohu a soustřeďuje se na něho. Tak jako se naše vědomí odloučilo do Boha a upadlo do ega, tak také naše energie poklesly ze svého původně božského stavu. Pokud tento pokles zastavíme duchovní praxí a vedeme jej zpět vzhůru, k Bohu, blíží se stále víc a víc svému původnímu božskému stavu, což je světlo.
Z obsahu
- Jak se světlo získává
- Rozpouštění karmy světlem
- Přeměna sexuální energie ve světlo
- Světlo a bardo
- Základní zásady stezky poznání Sebe
- Požadavky na žáka naší školy