Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejdůrazněji

Toto duchovní skriptum vzniklo v návaznosti na duchovní skriptum „Důrazně, důrazněji, co nejdůrazněji“ jako reakce na nejasnosti přátel po vydání tohoto skripta.

Čtenáři je předložen ještě podrobnější výklad nauky spolu s podstatou metodické řady soustředění na pozorovatele tak, aby ji byl schopen porozumět opravdu každý.

Tato metodická řada vychází z praxe advaity védanty „ne-ti, ne-ti“. Jde dokonce ještě dále - nad mysl, přímo k samotnému vědomí.

Praxi soustředění na pozorovatele či obracení pozornosti na to, co si vše uvědomuje vyučoval i sám Ramana Maháriši.

Dále obsahuje podstatné informace týkající se postojů a energií ohrožujících každé duchovní společenství, o záludnostech ega a důležitosti očisty charakteru, bez které není žádná úspěšná duchovní praxe možná, ba dokonce může jednotlivci či celé skupině velmi uškodit. Neovládaná a negativními sklony ovládaná mysl má nezřídka za následek opuštění stezky či rozpad celé duchovní skupiny.

Čtenář zda nalezne i výklad na další duchovní témata jako je například: o názoru „vše je To“, o vztahu mistr - žák, o neúctě k mistrovi, o kritice mistra, duchovní pokoře a pýše, o věčném zatracení, lokavičáře a sahadža samádhi.

Obsahuje i podrobný návod denní praxe vedoucí k objevení našeho pravého Já a jeho stabilizaci, dále pak kapitoly týkající se modlitby, použití manter, intuice, prašadu, sexu a volbě partnera, duchovního léčení, léčebních prostředků atd.

Autor se také vyjadřuje k praxi soustředění na „mezeru mezi dechy“ ve světle stezky poznání sama sebe. Jsme poučeni o výhodách praxe soustředění na pozorovatele, ve které obracíme pozornost přímo na to, co si tyto mezery a nejen mezery, ale celý dýchací proces uvědomuje, na naše pravé Já.

A může existovat správný duchovní život bez Boha? „Jóga nebo buddhismus bez Boha neexistují. Kdo si něco takového myslí nebo dokonce učí, nebezpečně se mýlí. I Buddha jasně říká: „Kdyby nebylo nezrozeného, neexistovalo by nic zrozeného.““

 

Ukázka z knihy


Popsané trvalé neztotožňování se s myslí a zpředmětňování jejích výtvorů je nedílnou součástí átmavičáry. Je naprosto nevynechatelné. Být soustředěn v pozorujícím vědomí a neřídit svou mysl, ale ztotožňovat se s jejími výtvory, znamená účinně mařit přínosy poznání sebe.

To nespočívá pouze ve spočívání ve vědomí, kterým jsme, ale stejně tak v neztotožňování se s tím, co nejsme. To znamená nenechávat své vědomí v pohlcení světem a ve ztotožnění s tělem a s myslí. Pokud se necháváme – my vědomí – pohlcovat světem a ztotožňovat s tělem a s myslí, vytváříme mocné síly, které nás poutají do nebožského těla a posilují naše ego. To není ničím jiným než naším ztotožňováním se s tělem a s myslí mocí našeho vědomí. Pak ani nerozpouštíme ego ani se nevysvobozujeme, ale naopak ego i nespásné vásany skutečně posilujeme.

 

Z obsahu


  • Vědomí toho, co nejsme, je stejně důležité, jako vědomí, co jsme
  • Skutečné nebezpečí pro skupinu
  • Neduhy hledajících
  • Vztah k mistrovi
  • Duchovní život není demokracie
  • Duchovní léčení

 


e-shop