Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

...Základem, kterého se musíme neustále držet, je: já jsem sebe si vědomé vědomí, nejsem ničím, co pozoruji. To si musíme neustále připomínat v mysli, ale hlavně to musíme prožívat ve vědomí. Musíme si jasně uvědomovat ten rozdíl: tady jsem já – vědomí, které všechno pozoruje, které se nemění, a to, co pozoruji, je ne-já, to nejsem já. Hlavním naším neštěstím je, že jsme ztratili vědomí, že jsme vědomí, a současně, že toto vědomí ztotožňujeme s tělem a s myslí nebo je necháváme nevědomě pohlcené ve světě. Oboje nám přináší nesvobodu a utrpení. Takže neustále si uvědomujme a připomínejme: já jsem sebe si vědomé vědomí, které vše pozoruje, a nejsem nic z toho, co pozoruje. Jakmile tento postoj ztratíme, tak je zle. Pak nám nepomůže nic...