Předseda Ústavního soudu o LSD
Jiří Vacek
V knize „Diskrétní zóna“ předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský líčí své zkušenosti s LSD.
Uvedenou část knihy, kterou s P.Rychetským sepsal Tomáš Němeček, uvádím. Podává jedno z mnoha svědectví, které dokazují dobré účinky této látky.
Pobavila mě vaše odpověď estébákům, že jste užíval nikoli marihuanu, ale LSD v rámci legálních lékařských pokusů na dobrovolnících. Na konci 60. let to byla zjevně mezi českými intelektuály móda: Jiřina Šiklová ve svých pamětech Bez ohlávky líčí, jak v roce 1968 podstoupila tuto intoxikaci spolu s Petrem Pithartem.
Tak vidím, že Petr tam nebyl jen jednou! Šel jsem tam totiž právě s ním. Pokud se tomu dá říkat móda, pak se týkala jen velmi uzavřeného okruhu lidí. Šlo o oficiální výzkumný projekt ministerstva zdravotnictví: pod dohledem lékařů se LSD pokusně aplikovalo jednak na vzorku pacientů s psychózou, jednak na kontrolní skupině dobrovolníků z řad "zdravých lidí". Mělo se tím ověřit, zda bude možné LSD používat jako lék na některé psychózy; Československo bylo tehdy asi jedinou zemí, která LSD oficiálně vyráběla (pod názvem Lysergamid Spofa). Jelikož jsme měli mezi psychiatry hodně přátel, přihlásili jsme se jako dobrovolníci.
Jaké to bylo?
Pro mě docela zvláštní, asi to souvisí s mou povahou. Připravili nám slamníky na podlahu - v jedné místnosti byl Petr, ve druhé já -, protože intoxikaci LSD asi skutečně nelze prožívat jinak než vleže, je to ohromný náraz.
Nemocniční kachlíky nevytvářejí nijak příjemné prostředí a já jsem měl navíc strach. Pod vlivem všeho, co se píše o drogách, jsem se intoxikaci instinktivně bránil, abych jí nepodlehl. Takže u mě byla o půl hodiny, možná o hodinu kratší než u Petra. Ale pořád to znamenalo nějakých pět šest hodin. Neměl jsem žádné barevné halucinace, žádné radostné prožitky. Byl to černobílý, velmi intenzivní, těžko sdělitelný vjem. Osobně mu říkám vnímání Boha, pocit absolutní pravdy. Rozhodně to ve mně nevyvolalo potřebu někdy tento zážitek ještě opakovat, spíš mě to utvrdilo v jistém strachu z iracionálna, které je s tím spojeno.
Proč jste se k pokusu hlásil, když jste měl z drog obavy? Abyste to aspoň jednou zkusil, nebo abyste držel partu s přáteli?
Měl jsem silný, až atavistický strach. Ale ano, chtěl jsem to zkusit a ten zážitek je ve mně nadosmrti. Přitom je pozitivní! Psycholog Eduard Bakalář a vedoucí týmu MUDr. Zeman zadávali testovací dotazník měsíc před intoxikací a měsíc po ní. Ten dotazník lze jen těžko ošidit, je dlouhý a s řadou kontrolních otázek - a výsledek ukázal pozitivní hodnotový posun každého, kdo tím prošel.
V jakém smyslu? Člověk se stával morálnějším? Nebo šťastnějším?
Ano. Ve výsledcích vysoce stouply takové hodnoty jako přátelství a vztah k jiným lidem, zatímco materiální hodnoty typu vztah k penězům výrazně klesly. Patrně to ale nevydrží na celý život...