Výstup k Otci, uvědomění brahman
Jiří Vacek
Chceme-li si uvědomit nejvyšší Skutečnost jako jednotu vědomí a světa, neprojevu a projevu jako jeden celek, musíme být schopni uvědomovat si Sebe jako její součást v jejím – našem – neomezeném, nestvořeném vědomí, ve kterém se nachází celý náš svět včetně naší bytosti a současně jak toto vědomí i vše proniká.
Tyto dva pohledy na jediné vědomí musíme neustále uvažovat včetně jeho příslušného působení:
Vše projevené se nachází v jediném vědomí, které současně i vše sebou proniká. Vědomí je tak neustále všude a ve všem a vše je také stále v něm.
Chceme-li poznávat nejvyšší Skutečnost, musíme si proto vědomí v této jeho celosti uvědomit; být jako ona. Východiskem tohoto úseku stezky je dostatečně ustálené prožívání Sebe ve vědomí a umění uvědomit si je ze své vůle.
Nácvik může probíhat v rámci cvičení, které provádíme na seminářích.
Postup je tento:
Uvědomíme se ve vědomí nad hlavou a odtud si uvědomujeme tělo pod námi. Jasně si uvědomujeme, že nejsme v těle, ale nad tělem. Je-li zkušenost ustálena, pokračujeme uvědomováním se pod nohama. Nejsme v těle, ale tělo se nachází nad námi. Po ustálení obě cvičení – to jest vědomí – spojíme.
Aniž bychom přeskakovali střídavě nad hlavu a pod nohy, spojíme vědomí nad hlavou s vědomím pod nohama v jediný vědomý prostor, ve kterém se nachází naše tělo.
Tak dojde k zásadní změně. Nejsme tělem, ani se nenacházíme v těle, ale tělo se nachází v nás, ve vědomí a je jím i pronikáno. Tělo tak existuje v nás, ve vědomí a vědomí je i proniká, ale není na tělo omezeno. Je v těle i kolem něho.
Později vědomí musíme tímto způsobem rozšířit na celý svět. Uvědomujeme si celý svět včetně našeho těla a mysli ve vědomí i to, jak toto vše vědomí proniká.
Mizí nejen totožnost s tělem, ale i omezení vědomí na prostor našeho těla. Vědomí je uvědomováno takové, jaké stále je ve své nekonečné rozloze i jako základ všeho stvořeného, který je i proniká. Naše bytí a totožnost se přesouvá z těla do takto rozšířeného vědomí, které obsahuje celý svět.
Zevně se nic nemění. Svět nemizí, nic se neztrácí, ale naopak roste naše poznání Pravdy.
Naše další praxe směřuje k trvalému ustálení tohoto stavu. Přebýváme v něm v klidové meditaci i v denních činnostech. Když jej ztratíme, ihned se na něj rozpomínáme a vracíme se do něho. Cílem je takto trvale spočívat.
Náš život jedince ve světě pokračuje dál a je doplněn a rozšířen o uvědomování si nejvyšší Skutečnosti jako jednoty jejího vědomí a projevu. Tento stav naprosto nenarušuje náš zevní život ve světě, ale dokonce jej usnadňuje o možnosti, které jeho dosažení nabízejí. V něm vstupuje do našeho života a do naší bytosti Bůh v celé své velikosti.
V něm nastává ono vanutí Otce k Synovi a od Syna k Otci. Inherentní část vědomí se spojuje s jeho částí transcendentní, což je ono vanutí Ducha svatého, které přináší i jeho dary.
Naším úkolem je jejich působení v nás trvale jejich uvědomováním udržovat a odstraňovat překážky, které jim v tom brání.
Z určitého pohledu se může zdát, že žijeme dva životy: jeden jako osobnost ve světě a druhý v Duchu neomezeného vědomí. Tyto životy nejsou odděleny, ale nanejvýš rozlišeny. Osobnost žije svým životem ve světě, ale ona i svět jsou vědomě prožívány v jednotě projevu a neprojevu nejvyšší Skutečnosti.
To, na kterou část tohoto života je kladen větší důraz, který víc zažíváme, je dáno zaměřením pozornosti našeho vědomí. Ta vede oživující moc vědomí a v čem převažuje, to rozhoduje o tom, co prožíváme silněji.
Uvedený stav poznání nemění rázem náš nebožský, hmotný svět ve svět božský, duchovní. Proto veškerá varování před ním a soustředěním na něj zůstávají v platnosti. Proto i nadále musíme dobře střežit, čemu věnujeme pozornost svého vědomí a trvale rozlišovat a pokračovat v očistě.
Nebožský svět se nikdy nemění v božský, ale zůstává vždy nebožský stejně, jako trestnice je vždy trestnicí a nikdy rekreačním podnikem. Řešení je odchod z vězení a nikoliv reforma trestnice. Dílčí vylepšení, jehož cílem je usnadnění stezky, je oprávněné, pokud nás ve skutečnosti nepohltí, což se často děje. Síly zla jsou velmi lstivé a trik „vlků v rouše beránčím“, využívají běžně.