Vidět Boha
Jiří Vacek
Nikomu, kdo si neuvědomil své pravé Já, vědomí Já jsem, neradím, aby se snažil v druhých nebo ve světě vidět Boha. Snažil by se marně a nesprávně.
Proč? Protože toho není schopen a pod vládou ega si bude představovat, že Bůh= tělo a mysl lidí a věci ze světa.
Tak jako se ego prožívá jako tělo a mysl a nezná, nezakouší své pravé Já – vědomí, tak také pod vlivem rady: „Dívejte se na lidi a na věci ze světa jako na Boha“, bude se snažit vidět v tělech a předmětech Boha. Bude Boha zaměňovat za hmotná těla a předměty, stejně jako za ně zaměňuje sebe.
Navíc je zde vážné nebezpečí, že pod vlivem představy, že těla lidí a předměty jsou Bohem, přestaneme rozlišovat lidi na zlé, dobré, na vzdalující se od Boha a na ty, kteří k Bohu směřují.
Zlí a světští lidé se nestanou lepší jen proto, že je budeme považovat pod vlivem své nevědomosti za Boha a také je tak milovat. Tak tomu není a zlí lidé této nevědomosti zneužijí ve svůj prospěch a k naší škodě. Uškodí nám zevně, a co je horší, i duchovně. Nakazí nás svým zlem. To je opravdu nakažlivé a proto nám všichni radí se zlým lidem vyhýbat, aby nám takto neuškodili.
Dávat nevědomým lidem pod vlivem ega rady typu „vše je Bůh, vše musíte milovat“, je naprosto nesmyslné, neduchovní a zavádějící. Ani Ježíš nemiloval farizeje, ale tvrdě je kritizoval a odsuzoval a nabádal nás, ať se jim vyhýbáme včetně způsobu jejich myšlení: „Varujte se kvasu farizejů.“
Pro vztah s našimi bližními, kteří žijí pod vládou ega, neplatí, že jsou Bohem, ale odpadlí od Boha a dokonce mohou být i zlí. Pokud nesměřují k Bohu, pak je nejen nemáme s láskou vyhledávat, ale máme se jim vyhýbat. Rámakršina je dokonce přirovnává k „jedovatým hadům“.
Ve vztahu k nim i ke světu jako celku proto plně platí pravidla vivéky, rozlišování a nezaplétání se s nimi a do světa vůbec.
Jakákoliv láska není vždy automaticky božská, ale jen ta, která je spravedlivá a moudrá. Jak ji poznáme? Podle Ježíšových pravidel: „Dávejte Bohu, co mu patří a císaři (světu) co patří světu.“
Spravedlivá láska, která je i moudrá, miluje na prvém místě Boha samého a vše ostatní až na druhém místě a v případě světa a bližních pouze v souladu s rozlišující moudrostí.
Kdo nepoznal Boha v sobě a nezakouší jej, nemůže jej zakoušet ani nikde jinde. To není možné. Vždy platí: „Bůh je Duch a Boha nikdo neviděl.“ (bible)
Boha nelze vidět a zakoušet zevními ani vnitřními smysly, je pouze možné si jej uvědomovat ve vědomí a vědomím Já jsem.
Kdo chce vidět Boha, správně uvědomovat si jej v druhých a v celém světě, ať se mu věnuje usilovně a na prvém místě v sobě, kde je mu nejblíže jako jeho pravé Já, božské vědomí Já jsem. Pak teprve může s úspěchem „vidět“ Boha v druhých a ve světě.
To je zcela něco jiného, než vidět předměty a těla druhých a představovat si, že jsou Bohem. Nejsou a také nikdy nebudou.