Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

V jógických knihách se nektar chválí jako zřídlo věčného mládí a zdraví. Zmínky o něm jsou většinou kusé a nejasné. Nejpodrobněji o něm píše svámí Mahéšvaránanda v knize „Skryté síly v člověku“. Co o něm tvrdí?

Nektar je hormon, který má na tělo omlazující a uzdravující účinky. Produkuje jej bindu čakra, která se nachází na temeni hlavy, kde se vlasy stáčejí do kolečka ve tvaru víru. U normálního člověka je nektar pohlcován ohněm třetí čakry a proto nepůsobí.

Aby mohl působit, je nutné:

1) Otevřít bindu čakru tím, že se na ni soustřeďujeme.

2) Zabránit znehodnocování nektaru v 3. čakře pomocí jógických technik.

To se dosahuje pomocí 5. čakry, která nektar zadržuje a rozvádí pak do těla jako lék. K tomu se používá džálandhara a khéčari mudra. Ty mají způsobit, že se nektar dostane na jazyk a odtud je udanou rozváděn do celého těla.

Džálandhara se provádí přitisknutím brady na prsa. Jako khéčari mudra postačí otočení jazyka na horní patro úst a jeho přitlačení na ně. Nařezávat a polykat jazyk není nutné.

Uvedené informace se nacházejí v citované knize, kapitole „Amrta“ (nektar), str. 145, Bindu čakra, str. 173, a na str. 101. jsou v nich obsaženy i návody, jak bindu čakru aktivovat a tím i podnítit vytváření nektaru.

O působení nektaru se říká: „Uvádí do souladu všechny čakry. Strach, smutek, hněv, zášť a další pocity, jež nás uvalují do nemocí, se rozptylují“. Nektar působí i příznivě na tělo. Vyspělým jogínům nektar nahrazuje hmotnou potravu.

Osobně jsem se v praxi přímo na vytváření nektaru nezaměřoval, a proto s ním nemám vlastní zkušenosti. Jak si vzpomínám, charakteristickou chuť, která se připisuje nektaru v ústech, jsem občas cítil, ale nijak jsem ji nezařazoval.

Co mně hlavně bylo nejasné, je podstata nektaru. O ní se nám nic nepraví. Nedávno v rámci psaní o vnitřní pránájámě jsem si na nektar opět vzpomněl a začal se vyptávat na něj přátel. Jen někteří o něm něco věděli, ale většinou mluvili pouze o jeho pociťování v ústech.

Písemná vyjádření se mně podařilo získat pouze dvě. Uvádím je dále.

Drahý Jirko.

Letmým nahlédnutím do Wikipedie jsem zjistil, že:

Amrita je sanskrtské slovo, které znamená doslova “nesmrtelnost”, a je často používáno v textech jako nektar. Slovo se nejdříve vyskytlo v Rigvedách, kde má i synonym “sóma”, nápoj, který uděluje nesmrtelnost pro bohy. Souvisí s řeckým slovem “ambrózie”, které má stejný význam. Amrita má ale různé významy v různých dharmických tradicích.

Pokud je vše vědomí JÁ a pohybem vědomí JÁ, pak se nabízí sama otázka, zda lze dosáhnout nesmrtelnosti. Duch, vědomí JÁ je opravdu věčný a nesmrtelný, ale naše tělo je závislé na dýchání, příjmu potravy, nápojů, tělesných procesech a procesech a vlivu okolí. Pokud čistíme nejenom naše tělo, například zjemněním a zkvalitněním stravy, produchovněním – nejprve obětováním stravy JÁ před požitím, ale hlavně a převážně správným a inteligentním myšlením a vědomí JÁ, např. vnitřní pránájámou, správným dýcháním, pokorou, odevzdáváním všeho JÁ, přikloněním se dobru – stupně jama a nijama v józe, pevným rozhodnutím, motivací a postupným přetransformováním našeho těla, každé jeho buňky do vědomí JÁ tak, aby zářila a byla plně sebe si vědomá, tak jsme na správné cestě.

Musíme dýchat, přijímat vědomí, žít PLNĚ ve vědomí a vědomím JÁ JSEM. Prakticky jsem si ověřil u sebe, že při zjemnění a správném produchovnění stravy a nápoje, správné vnitřní motivaci pozorností vědomí JÁ si stačí přiložit ruce zespodu do oblastí čelistí s pár prsty na tváři a pozorností vědomí JÁ si začít uvědomovat tekutiny v oblasti místa ohryzku a ty vědomě vést po celém těle, do každé buňky těla s vědomím, že světlo, láska a inteligence vědomí JÁ je plní a oni se opravdu rozzáří a pocitově dlouhodobě změní stav v celém těle. Bolesti, pocit hladu i jiné se zmenší, mnohdy úplně zmizí, a je to velmi významná změna v životě těla. JÁ a tantra všeho do zdroje, do vědomí JÁ, je opravdu pravým životem a cestou domů do zdroje všeho – Boha.

V Praze 27.10.2014 Ládík Cepek

Jen pro zajímavost. Při čtení článku jsem si vzpomněl, že v meditaci také někdy zcela samovolně dávám ruce na tvář jako Ládík (J. V.)

O vnitřní pranajámě a božském nektaru

2. 11. 2014

S termínem vnitřní pranajáma jsem se poprvé setkal asi před 16 lety. V té době jsem bydlel v ášramu svámího Mahéšvaranandy ve Střílkách, kde jsem si odkrucoval civilní vojenskou službu. Na nějaký čas se k nám nastěhoval jeden z přímých žáků Evžena Štekla, což byl, jak jsem se od něj dozvěděl, přímý žák Fráni Drtikola. Když jsem se ho ptal, jak praktikuje, tak říkal, že cvičí vnitřní pranajamu. Že je to cvičení, které pročišťuje čakry a energetické kanály v těle. Intuitivně jsem vycítil, že to je cvičení, které by mi velmi pomohlo v praxi. V té době, i když jsem bydlel v jógovém ášramu, jsem praktikoval zenový buddhismus podle korejské zenové školy Kwan Um. Praxe spočívala v dělání stovek až tisíců poklon denně, zpěvech súter, opakovaní mantry, řešení koanů a sezení v zazenu. Účastnil jsem se i večerních společných satsangů v ašramu. Zde se opět zpívalo, tentokráte bhadžany, občas se na videu pustila přednáška svámího Mahéšvaranandy. Na konci zhruba dvouhodinového satsangu byla asi deset minut tichá meditace a rozdával se prašad. Také každé ráno od šesti probíhala tichá hodinová meditace.

Vnitřně jsem cítil, že určitě musí existovat přímější, účinnější praxe a zmínka o vnitřní pranajámně pro mě byl signál jakým směrem se ubírat. Bohužel žák Evžena Štekla mi nechtěl prozradit, jak se cvičení provádí. Říkal, že cvičení je velmi nebezpečné. Že může vyvolat silné negativní energie, až duševní poruchy a že ho Evžen, jak mu říkal, předává osobně jen připraveným žákům.

Pokročilí žáci svámího Mahéšvaranandy měli také tajné cvičeni, kterému říkali „krija“. Bylo předáváno osobně svámím Mahéšvaranandou, těm žákům, kteří již více let praktikovali mantru a další cvičení, hlavně z oblasti hatha jógy. I když bylo tajné, podařilo se mi zjistit, že jde také o vědomé vedení energie skrze čakry a energetické kanály v těle, ale konkrétní popis tohoto cvičení jsem se nedozvěděl. Ještě ani dnes nevím, jak se tato technika provádí.

V té době se jeden z mých souputníků na cestě, také civilkář ve Střílkách, vydal na společnou veřejnou meditaci s Jiřím Vackem v Brně.

Po návratu vyprávěl, jak meditace probíhala i o tom, že se tam cvičila vnitřní pranajáma. Při jeho vyprávění jsem pocítil obrovské nutkání se s Vámi setkat. Intuitivně jsem okamžitě věděl, že toto je ta správná cesta. Jel jsem hned na další veřejnou meditaci a byl jsem "doma". Všechno naprosto sedělo, meditace na pozorovatele, nauka o Vědomí, vše korespondovalo s mými meditačními zkušenostmi a vhledy, na rozdíl od koanů, poklon a zpěvů. I vnitřní pranajáma, ke které mě to již dlouho táhlo, jen jsem nevěděl, jak ji cvičit. Bylo to opravdu, jako bych se po mnoha letech vrátil domů!

Tou dobou jsem v ášramu ve Střílkách vedl obchod, kde jsme prodávali vše, od zdravé výživy, přes vonné tyčinky až po indické oblečení a duchovní literaturu. Hned jsem do našeho obchodu nakoupil knihy od Vás a pustil se do studia. Základní knihy jsem si koupil i osobně, ale s platem civilkáře, zhruba 400 Kč měsíčně, jsem si nemohl moc vyskakovat. Největší rána pro mě vždy byla, když mi např. během víkendového semináře ve Střílkách někdo Vaše knihy vykoupil. Musel jsem rychle objednat další a čekat až přijdou. Také ne vždy mi bylo dovoleno knihy nakoupit s ohledem na horší finanční situaci. Nakonec se někdo z ašramitů ve vašich knihách dočetl, že se nelichotivě vyjadřujete o vegetariánství, a bylo mi zakázáno Vaše knihy do obchodu nakupovat nadobro.

Asi po roce nebo dvou pravidelného cvičení vnitřní pranajámy se mi otevřel průchod mezi centrem nad hlavou a duchovním srdcem, který jsem začal pociťovat v přední části hlavy. Vede přes čelo, nos, ústa, bradu a dále přední částí krku. Do té doby jsem cvičení prováděl špatně a vedl pránu z centra nad hlavou do srdce, jakoby pateří a ne tímto průchodem. Začal jsem cítit blažené proudění prány mezi horní a dolní čelistí, bradou a krkem. Tomuto proudění velmi pomáhá, pokud se otočí jazyk na horní patro. Sám pro sebe jsem to nazval božským nektarem. Nevím, jestli má toto vnitřní chápání božského nektaru nějakou spojitost se zevním chápáním ve smyslu nějakého zázračného medového nápoje zvaného Ambrózie, který má přinášet nesmrtelnost. Asi jde spíše jen o nepochopení zevními lidmi, podobně jako je to s kamenem mudrců a výrobou zlata.

Správným duchovním výkladem by mohlo být právě to, že pokud se pročistí tento energetický kanál – Amrita nádí, začne nám proudit prána do nejvyššího duchovního centra – duchovního Srdce. Tímto postupem se blížíme skutečné nesmrtelnosti – uvědomění si naší božské podstaty vědomí Já jsem a životu v něm. Nejprve v duchovním Srdci, a následně všude a ve všem.

Pociťování tohoto božského nektaru v ústech při prodýchávání průchodu mezi centrem nad hlavou a duchovním srdcem můžeme považovat za poukaz správně prováděné vnitřní pranajámy. Osobně necítím toto blažené proudění božského nektaru vždy a pro moji praxi bylo mnohem důležitější objevení průchodu v přední části hlavy.

Následně jsem našel i potvrzeni v duchovni literatuře, např. v rozhovorech s Mahárišim č. 616 se přímo píše, cituji:

"O pranajámě se říká, že pomáhá jogínovi zvednout kundaliní Šakti, která leží svinuta v solárním plexu. Šakti stoupá nervem, který se nazývá Sušumna a je uložen v dřeni páteře a vede do mozku.

Koncentruje-li se někdo na sahasráru, není pochyb, že následuje extáze samádhi. Vásany však nejsou zničeny. Jogi je opět nucen se probudit ze samádhi, protože se dosud neosvobodil z pout vásan. Musí se stále pokoušet o vyhlazení vásan, aby nemohlo jeho samádhi nic rušit. Proto přechází dolů ze sahasráry do Srdce tím, co je nazýváno džívanádí. Sušumna je tudíž zakřivena. Začíná solárním plexem, stoupá páteří do mozku a odtud se ohýbá dolů a končí v Srdci. Když jogi dosáhl Srdce, samádhi se stává trvalým. Nyní vidíme, že Srdce je konečným centrem". Konec citátu.

Na tomto příkladu je vidět, že popis energetických kanálů se v různých tradicích a naukách liší. Dle Maharišiho začíná sušumna v solárním plexu, dle většiny jogových nauk v první čakře, v tibetském buddhismu se pojetí energetického těla a jeho kanálů také liší.

I přátelé, kteří praktikují Čchi-kung využívají tohoto energetického kanálu, říkají tomu tuším velký nebo malý taoisticky okruh. Ti vedou pránu páteří do centra nad hlavou a následně tímto předním kanálem zpět do první čakry nebo až do centra pod nohami. V tomto případě je možné, že se ale jedná o jinou energetickou dráhu. Mně osobně se nejvíce osvědčilo vést pránu, světlo nebo přímo vědomí z centra nad hlavou do duchovního Srdce.

Také jsem někde v duchovní literatuře, už si ale bohužel nepamatuji kde, nalezl popis, že sušumna má tvar, jako nilský kříž. Na vrcholu je stočena zpět do duchovního srdce a vytváří jakoby slzu otočenou vrcholem dolů.

Doplněk: při psaní tohoto pojednání jsem prošel základní duchovní texty.

O amrita nadí se můžeme více dočíst v knize "Základy jógy a mystiky" na straně 315, kapitola "Spojení duchovního Srdce se sahasrárou".

O taoistických okruzích více v knize "Královská jóga" na straně 110, kapitola "Taoistický okruh, malý a velký".

O vedení světla z centra nad hlavou do Srdce, rozpuštění vásan v duchovním Srdci a dosažení vysvobození v knize „Vysvobození“ na straně 270, kapitola „Rozpouštění neprojevených vásan neboli samskár“.

Detailní popis energetických kanálů v těle je obsažen v knize Mantak Chia „Tao a léčivá energie – Základní kniha taoistiscké esoterické jógy“, např. v kapitole na straně 33 „Základní energetické kanály“.

Petr Kouba

K čemu jsem dospěl ze všech poznatků s použitím zákonitosti duchovního života? Porovnáním nejrůznějších informací a s použitím duchovních zákonitostí si myslím toto:

1) Nektar je a nemůže být nic jiného než projev vyšší životní energie, prány, nebo dokonce přímo světla.

2) Bindu čakra zřejmě působí na prodlouženou míchu v mozku a patrně i na jiné jeho části, žlázy s vnitřní sekrecí.

Jóganandova škola přímo prodlouženou míchu označuje za „ústa boží“ a učí, že životní energii je možné čerpat její pomocí přímo z duchovní oblasti.

Vědecké poznatky o endorfinech, látkách, které vytváří mozek a vyvolávají radostnou náladu až rozjařenost, upozorňují na tuto možnou souvislost.

3) Pokračování sušumny ze 7. čakry nad hlavou do srdce, které se říká „amrita nádí“, je průchodem vysoké duchovní energie, kterou nektar nepochybně je. Pak by nektar byl duchovním jevem, který vzniká vedením síly ze 7. čakry do srdce. Toto proudění může probíhat jako nezamýšlený výsledek meditace, ale může být vyvoláno i vědomě. Závěr, že amrita nádí vede skrze horní patro se přímo nabízí.

V každém případě „nektar“, jeho vytváření, je poměrně vysokým duchovním stavem, který určitě není možno docilovat pouze soustředěním na bindu čakru a prováděním tělesných, jógických pozic. Zejména bez důkladné očisty od odstředivých sil není možné nektar vytvářet.

4) Po technické stránce průchod nektaru zlepšuje, když při pránájámě držíme jazyk obrácený na horní patro a přitištěný na ně. Tím je zřejmě vytvářen jakýsi spojovací most, po kterém energie nektaru proudí.

5) Pokud provádíme vnitřní pránájámu správně, jak ji učíme, tak zejména na jejích vyšších stupních, když vedeme světlo ze 7. čakry do srdce, podporujeme vytváření „nektaru“ nebo jej přímo vytváříme.

Náš postup má navíc velkou přednost, protože vytváření nektaru se děje v rámci celodenní, úplné jógické praxe. Nevytváříme nektar pouze pro jeho slibované účinky, zejména zdravotní a tělesné. Takové pojetí jógy je velmi materialistické.

Osobně si dokonce myslím, že uváděné zevní účinky nektaru jsou úmyslně nadhodnocovány, aby materialisticky zaměření hledající prováděli uvedenou praxi a jejím působením se produchovnili.

Samozřejmě poučení o tom, jak objevit zdroj blahodárné energie v sobě je pro každého hledajícího cenný. Zejména pokud žijeme ve světě, jsme zaměstnaní a máme rodinu. Nesmíme ovšem sklouznout do výhradního postavení milovníků „nektaru“.

Bylo by určitě zajímavé znát zkušenosti s nektarem i dalších hledajících.